Závislost a potřeba

Čas od času se pustím do přednášky, o tom jak mi vlastně vadí, když se zneužívá slovo závislost. A že ho v posledních letech lidé zneužívají.

Zjednodušeně řečeno: Být závislý znamená žít v patologickém stavu těla i ducha, kdy jsem například ničen drogou, opakovaným chováním, jako třeba hazardním hráčstvím, veškeré mé myšlenky se upínají k tomu, abych dosáhl za jakoukoliv cenu, svého. Závislosti jako takové se nelze zbavit, ale dá se od toho, co nás drtí, jak fyzicky, psychicky, morálně a sociálně abstinovat. Tak, aniž by utrpěla kvalita života, která se díky abstinenci většinou spíše zvýší, než sníží.

Vzhledem k tomu, že mnozí lidé trpí malou slovní zásobou, nedokážou rozlišit závislost od potřeby. Potřeba dýchat, je potřeba. Není závislostí,tedy patologickým stavem těla a mysli. Naopak, pokud máme dostatek vzduchu a dobrý tělesný stav, uspokojená potřeba dýchání je znakem života. Dýchání jako takové nás neničí. Máme potřebu dýchat, netrpíme závislostí na dýchání.

Lidem je vrozené spolupracovat, je jim potřebné být milován, přijímán, a pokud jsou milováni, přijímáni, a pokud mají ptřebu být milováni, mají i potřebu aby jim bylo rozuměno. Pak jejich tělesný a psychický stav je podstatně v lepším stavu, než když, tato potřeba není naplněna.

Jestliže mají potřebu dobrých vztahů, nejedná se o závislost, nedostavuje se patologie, ale naopak vyrovnaný způsob života, ve kterém jsou uspokojovány jejich potřeby. Pochopitelně i jejich potřeby potravy, vzduchu, spánku, odpočinku atd.

Takže „malý” rozdíl zde asi bude, mezi potřebou a závislostí. Nechci se rozepisovat o rozdílech mezi patologickým žárlením a láskou. Láska jako taková je právě ona potřeba milovat, být milován, rozhodně se nejedná o hloupost, jak se někdy vyjadřují lidé: „Byla jsem pitomá, protože jsem se zamilovala a teď jsem na něm závislá.”

Závislá není, je jen zamilovaná, možná jen neuspokojená ve své potřebě být milovaná, ale není to patologický stav. Dřív nebo později se zamilovanost vytratí, ale další láska na rozdíl od láhve kořalky u abstinujícího alkoholika, který vypitím té láhve přestal být abstinujícím a znovu propadl do patologického chování a myšlení, není pro tu znovu zamilovanou dámu patologickou záležitostí, která ji spolehlivě ničí.

Patologický stav mysli člověka ničí. Patologické žárlení podobně jako patologické hraní, patologické zneužívání drog, nebo alkoholu člověka zničí. Láskou člověk roste.Láska člověka může trápit, ale neničí ho morálně a sociálně. Uspokojená láska mu umožňuje růst, neuspokojená kupodivu také. Trápení přináší možnost hledat cestu, jak své potřeby být milován, přijímám uspokojit, tak byly naplněny ty potřeby každého člověka být milován, přijímán a být mu rozuměno.

Láskou se člověk trápí ale on se díky tomu trápení poučí, nedá se ovládnout a omezit. Díky lásce vyroste. Může se poučit, ale nelze se špatně nezamilovat. Špatně mám na mysli, že zamilovat se můžeme i do člověka, který neumí a není schopen tu lásku opětovat. Případně ji není ochoten opětovat. Snad se mi podařilo na těch příkladech ukázat ten rozdíl mezi závislostí a potřebou. Mnozí lidé se bojí právě někoho milovat, aby nebyli „závislí.” Jenže pokud nemilují, jsou chudí. Nejsou uspokojeny jejich potřeby. I když mají vše na co si pomyslí.

Tak, pokusil jsem se trochu popsat ten rozdíl, který vidím, určitě je tohle téma na knihu, ale takové knihy nechám intelektuálům. Jen tak si probírám ty příklady, kdy jsem se nechal vtáhnout do vášnivé diskuse, které většinou končili obecným rozladem. Možná jsem na něco zapomněl, něco vynechal, ale tím se netrápím. Pokusy o dokonalost jsem už dávno a dávno opustil.

Dozvěděl jsem se čas, kdy mi Václav bude dělat implantáty. Jo, to zas bude „radosti.” Mám potřebu dobrých zubů, i když už své nemám, tak se pokusím získat jiné, které slouží stejně dobře jako ty původní. Potřeba se dobře najíst, potřeba dobrého trávení, mi říká, že to nejsou vyhozené peníze. I když žádná láce to nebude. Dobré a potřebné věci jsou většinou drahé. I když se ozývají hlasy, že by měly být tyhle věci ze zdravotního pojištění. Nevím.

Ale jestliže se v poslední době kuřáci dožadují své svobody si ničit kouřením své zdraví a nemyslím, že kouření zubům nějak extra prospívá, tak by si v rámci svobody mohli i na ty zuby třeba i ušetřit. Pivko, cigárko jako symbol svobody, tak pak je z mého hlediska docela oprávněný požadavek jim na výsledky jejich svobody nepřispívat. Svoboda je nutná k životu z mého hlediska, ale pivko a cigárko, či kořalička nikoliv. Ale to jen tak na okraj. Jo jo. A život jde dál.

A nakonec nějaký doják, aby byl ten blog kompletní. Třeba tenhle:

Polibek

…polibek učí mládnout.  Polibek, polibek patří láskám, nejenom, nejenom superkráskám, polibek patří milujícím.