Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Častuškáři, má neochvějná láska

Všiml jsem si, že pod blogy určitých autorů, se schází parta komentujících, kterým přezdívám „častuškáři. Co jsou, nebo byly častušky, a proč ty komentující tak nazývám, se pokusím méně informovaným vysvětlit.

 

Vysvětlit, případně na konci blogu uveřejnit nějakou ukázku. Tedy:
Častušky podle Wikipedie vypadá asi takhle.
Častuška je krátká ruská lidová báseň, potažmo píseň. Častušky se rozšířily hlavně ve 2. polovině 19. století. Původně měly obsah zejména milostný, později hojně humoristický a satirický, v sovětské éře často propagandistický.[1] V různých variacích si žánr oblibu uchovává dodnes. Častuška se obvykle se skládá ze čtyř vět. Většinou má rýmovou strukturu a-b-a-b, a-b-c-b méně často a-a-b-b, čímž má velmi blízko k limeriku, poetickému útvaru oblíbenému zejména v Anglii (ten má rýmovou strukturu a-a-b-b-a).[2] Slovo častuška je odvozeno od ruského slova častyj, tedy častý, což pravděpodobně upozorňovalo na časté opakování refrénu. Je ovšem také možné, že to souvisí s druhým významem slova, tedy „rychlý“, což by odkazovalo k rychlému zpěvu častušky.[3] V písňové formě byla častuška povětšinou doprovázena balalajkou nebo tahací harmonikou.
 

Já osobně mám častušku spojenou s tou érou propagandistickou, kdy jsem se učil ve škole je zpívat, pochopitelně v ruském jazyce. (Díky socialistickému školnímu vzdělání, umím dodnes mnoho pokrokových sovětských písní zpaměti.) Vím, že ty častušky opěvovaly Sovětský svaz, jeho rozvinutou socialistickou společnost, a v těch častuškách se ta společnost obdivovala, chválila, kritizovala, sliboval se v nich lepší život všem, co se zapojí do budování socialismu.

Jak to budování socialismu dopadlo, více informovaní vědí, méně informovaní možná netuší, neboť častuškáři lehce ty „úspěchy socialismu lehce přeceňují. Tedy, oni je přeceňují příliš. Ano, Sovětský svaz se z post-feudálního Ruska, kde bylo zrušeno nevolnictví v šedesátých letech devatenáctého století, podobně jako V USA otroctví, se na rozdíl od USA, posunulo z nevolnictví, do otrokářství. Asi tak bych nazval vývoj a vliv VŘSR, co znamená Velká říjnová socialistická revoluce, která se odehrála v roce 1917, tedy byla vlastně v listopadu a už jen tenhle zmatek ledacos vysvětluje.

No, jen jedna osobní vzpomínka. Moje matka měla sestru, co se v roce 1945 vdala za sovětského důstojníka a odešla s ním do Sovětského svazu. Do Kujbyševa. Dnešní Samara. Tedy Samara to byla před VŘSR, pak Kujbyšev a opět zase Samara. Když pominulo otroctví v Sovětském Svazu a nastalo opět něco jako malá možnost pro sovětské občany, mohla má teta s mým bratrance a sestřenicí přijet navštívit v šedesátých letech minulého století své příbuzné. I nás.

Jaký to byl údiv, když jsem se střetl s realitou, jež byla odlišná od těch častušek, co jsem jako dítě pro jejich snadnou melodii zpíval. Předtím nesměli cestovat ani z jedné gubernie do druhé, pokud soudruzi nedali souhlas. Takový demokratický socialismus v praxi.

Tam začal ten stav postupného prozírání. I moji rodiče, kteří byli celkem kritičtí k bolševickému režimu, byli udiveni a překvapeni. Jeden byt, tři rodiny, společná kuchyň, jedny boty rok, šatstvo na příděl atd. O stravování ani nemluvě. Rozdíl mezi častuškami a realitou, bych nazval: „Děs a běs.” Země, která, jak jsme se začali i v oficiálních tiskovinách sem tam dozvídat byla v letech mezi deseti nejvyspělejšími státy světa, se měla podle častuškářů-bolševiků od Sovětského Svazu učit.

Učit jak pěstovat obilí, kopat uhlí, stavět domy, továrny, učit se od rozvinuté společnosti, která byla podle oficiální propagandy na úrovni USA. Vše co bylo vymyšleno, bylo vymyšleno v Sovětském Svazu, nebo kdysi v Rusku. A pak najednou, když se začaly objevovat i více reálné informace o sovětské armádě a její úloze v druhé světové válce, ten obdiv k hrdinům upadal.

Takhle, vůbec nechci zpochybnit ty dvacetileté kluky, co padli od hranic s Polskem až ke k Moskvě, nebo Stalingradu a pak od Moskvy a Stalingradu do Berlína. To ani náhodou. Ale že jich padlo, teď mluvím jen o vojácích devět milionu, oproti třem milionům Němců, už i to o něčem vypovídá.

Ne o malém hrdinství, ale o neschopnosti generality a komisařů Sovětského Svazu. A že jsme se jako stát propadli do ranku rozvojové země v letech mezi 1948 - 1989 také vypovídá o schopnosti častuškářů jak vést stát a hospodářství. Bohužel, čtyřicet let propagandy, ostnatého drátu kolem hranic a minimum informací o okolním světe zanechalo v mnohých nevratné následky na mozku. Bohužel.

Tedy. Beru všechny ty častuškáře jako komické figury s malou schopností poznat realitu. Inu, někdo má v životě smůlu, že se mu dostane, jen té alternativní inteligence a jeho kognitivně rozpoznávací funkce jsou manipulací, propagandou omezeny. Pak plodí komentáře, které napřed vyvolávají zlost, pak údiv a nakonec pobavení, spojené trochu se smutkem. Vlastně je to černý humor. Jo jo.

Ptá se jeden druhého:
"Kde se teď nachází kapitalismus?"
"Na okraji propasti."
"A socialismus?"
"Přece jako vždy o krok před kapitalismem."

A jedna ta častuška, co slibovala, opěvovala nepochybovala. V češtině, abyste mohli si užít toho pokladu.

 

 

Autor: Jan Jílek | středa 9.1.2019 15:28 | karma článku: 23,61 | přečteno: 953x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,63 | Přečteno: 2391x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 30,94 | Přečteno: 2052x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95 | Přečteno: 2443x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

5.5.2019 v 11:17 | Karma: 17,42 | Přečteno: 659x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49 | Přečteno: 1139x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Úplně konformní chlápek

Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.

25.4.2019 v 14:49 | Karma: 16,69 | Přečteno: 624x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Slavná nevítězství

„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.

19.4.2019 v 15:42 | Karma: 17,50 | Přečteno: 519x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Asi nebudu nejlepší

Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.

17.4.2019 v 15:22 | Karma: 17,35 | Přečteno: 587x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu

Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.

15.4.2019 v 11:46 | Karma: 18,60 | Přečteno: 852x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Docela dobré dědictví

Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.

14.4.2019 v 14:06 | Karma: 24,14 | Přečteno: 764x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Bramboračka na talíři i v hlavě

Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.

12.4.2019 v 13:29 | Karma: 20,49 | Přečteno: 663x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě pravidla

Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.

9.4.2019 v 9:53 | Karma: 17,78 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě víkendové radosti a jedna šmouha

Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.

8.4.2019 v 11:57 | Karma: 19,48 | Přečteno: 597x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti

Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.

6.4.2019 v 18:01 | Karma: 15,72 | Přečteno: 620x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Útržky úvah posledních dnů

Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.

3.4.2019 v 22:41 | Karma: 20,46 | Přečteno: 621x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Kouzlo nechtěného

Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.

1.4.2019 v 12:56 | Karma: 24,45 | Přečteno: 819x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Když se to umí, je to ke koukání

Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.

31.3.2019 v 8:08 | Karma: 16,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Umím číst, to je všechno

Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.

30.3.2019 v 2:28 | Karma: 19,41 | Přečteno: 741x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Brazilský kafe a anglický čaj

Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.

27.3.2019 v 7:52 | Karma: 12,17 | Přečteno: 477x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zřejmě nebude hlupák

Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.

25.3.2019 v 12:01 | Karma: 28,15 | Přečteno: 851x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 718x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články