Nakládá na nás jen co uneseme
Mě zas až tak přehnané nepřišlo. Mě přijde těžko přijatelný genderismus, manželství pro homosexuály a to, čemu se říká: „Propůjčená děloha.” Kdy si třeba dva homosexuálové koupí dítě. Jinak to asi nazvat nemohu. Dokonce jsem rád, že se proti takovým praktikám Církev staví.
Já si myslím, že má každý nárok na názor, vidění světa, může ho hlásat a já se k jeho hlásání připojím, nebo nepřipojím. Jenom si tak pamatuji, že Církev říká, že kdo neschvaluje učení Církve, není členem Církve. Takže jsem si vybral, já schvaluji učení Církve. Co je pravé učení Církve určují biskupové.
Dal jsem si práci, abych našel takový seznam za co je člověk exkomunikován. Tedy práce je silné slovo. Zadal jsem do vyhledávače a už jsem věděl. Na www.katolik.cz jsem našel církevní tresty a přečetl si na Církevní tresty
Ono je dobré si najít informace, než něco začnu tvrdit. Jak mají ve zvyku hlásat zesměšňujícím, evidentně zcela neznalým způsobem, někteří „znalci náboženství a církví.” Je jich tu několik. Jmenovat netřeba, oni se v diskusi přihlásí. Ale pokud by měli čas a rozumí psanému textu, najdou informace třeba na Zajimavosti církevního práva
Ano ano, jsou hlasatele víry, kteří jsou expresivní, mají bohatou slovní zásobu a mnohým připadají jako fundamentalisté. Jenže, co je fundamentalismus? Buď věřím, nebo nevěřím. Království mé není z tohoto světa. Říká Spasitel. A věřit v něco, co nepochází z tohoto světa je obtížné. Což chápu.
Pokud někdo Církev nepotřebuje, jeho věc. Oni lidé nepotřebují třeba papír na lásku, což z mého pohledu znamená, že nepotřebují závazek, pouze jen třeba práva na vztah, ale nikoliv odpovědnost za vztah. Nakonec, stát se postará. Tedy i ti ateisté, kteří se potom zlobí, že mají velké daně a platí na každou samoživitelku. Ta má právo na dítě, leč mnohdy bez vědomí té povinnosti, jak se postará, když si ho pořídí a otec není ani v rodném listě, či je zavržený otec.
Jak je vidět, nakonec se spoléhají na společenství. Dalo by se říci: „Jednotlivec má práva, stát, tedy společenství povinnosti.” Což se trochu tluče. Společenství je přeci složeno z jednotlivců a podle mnohých mají jednotlivci jen práva.
Jsou lidé, co něčemu věří, takzvaní něcisté, jak jim říká páter Halík, což mi přijde dost výstižné. Ti říkají, že jim stačí setkání s Bohem někde v lese, na kopci. Ale jak si tak čtu v tom Písmu svatém, čtu také, že: Království mé je mezi vámi. Tedy mezi věřícími. To je ta Církev svatá, složená z hříšných lidí. mezi které patřím i já. Takže já se docela rád setkávám s těmi, když jsou shromážděni a je pak mezi námi přítomen podle Písma i Kristus.
Společně Boha chválíme, společně se modlíme a společně hledáme tu cestu jeden k druhému, protože nikdy nevíme v kom toho Krista Spasitele potkáme. Což je mnohdy těžké moc těžké, jak vím ze své terapeutické praxe. Nakonec, nepracoval jsem jen se závislými, ale i se sexuálními agresory a vrahy. Několikanásobnými vrahy. A vidět i v takových lidech člověka a bližního, fakt není jednoduché.
Nedávno jsme se na jedné skupině bavili o smrti a umírání. Což se v pokročilých skupinách děje. Nejsou tam všichni věřící, spíš jen sem tam někteří, ale nastala taková shoda, že pokud se staraly řeholní sestry o nemocné, byla to taková záruka kvalitní péče. A osobně bych asi raději umíral v péči řeholních sester, než někde v nemocnici.
No a dnes jako kdysi, opět hodlá okrást bolševik Církev o majetek, který většinově sloužil těm chudým a potřebným. Ono si stačí přečíst ty odkazy donátorů Církvi na jaký účel se ten majetek daruje a odkazuje. Vždy jsou v něm zmínění chudí, nemocní, bezmocní. Církev zakládala špitály, kde pracovali ti členové řádů, kteří tuto činnost měli v popisu práce. Slib chudoby, čistoty a poslušnosti je zavazoval v tom bezmocném, chudém a nemocném vidět toho Krista. Což platí dodnes. Ne náhodou se o presidenta Havla staraly Boromejky.
Modlitba za bližní a služba nemocným a výuka bylo, je a bude posláním řeholních řádů. Pokud má někdo jiné „znalosti,” pak se jedná jen o bolševickou neznalost a manipulaci. Jak říkám, stačí se jen zajímat a informací se najde dost a dost. Oproštěni od majetku, dali co měli ve prospěch řádu a nesli a nesou svůj kříž. Ten je někdy fakt těžký. Ale Pán Bůh na nás nakládá jen co uneseme. Nikdy víc. Jo jo.
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Jan Jílek
Úplně konformní chlápek
Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.
Jan Jílek
Slavná nevítězství
„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.
Jan Jílek
Asi nebudu nejlepší
Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.
Jan Jílek
Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu
Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.
Jan Jílek
Docela dobré dědictví
Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.
Jan Jílek
Bramboračka na talíři i v hlavě
Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.
Jan Jílek
Dvě pravidla
Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.
Jan Jílek
Dvě víkendové radosti a jedna šmouha
Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.
Jan Jílek
Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti
Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.
Jan Jílek
Útržky úvah posledních dnů
Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.
Jan Jílek
Kouzlo nechtěného
Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.
Jan Jílek
Když se to umí, je to ke koukání
Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.
Jan Jílek
Umím číst, to je všechno
Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.
Jan Jílek
Brazilský kafe a anglický čaj
Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.
Jan Jílek
Zřejmě nebude hlupák
Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x