Kmitám sem, kmitám tam

Zvykl jsem si občas kmitat večer po bytě, vždy tak hodinu, abych měl trochu pohyb lymfy a dostatečný počet kroků, vedoucí k hubnutí. LCHF sice vede sama o sobě, pokud je správně nastavena k hubnutí, ale dá se tomu pomoc.

Nejsnadnější a nejjednodušší způsob, jak jsem za dlouhá léta, co jsem na světě zjistil, je hubnutí chůzí. Člověk, i když se nijak extra zdravě nestravuje, chůzí může mnohé eliminovat. Ne všechno, ale mnohé. A psychické uvolnění, které chůzí si navodí,lze i doma, pokud si nedělá vrásky s tím, že se točí na celkem krátké trati.

Můj biřmovací kmotr, Láďa Bumba, dej mu Pán Bůh nebe, seděl za totáče několik let v kriminálu, jako politický vězeň. Myslím, že pět let. A podobně jako otec biskup Otčenášek, ten seděl ještě víc, myslím jedenáct let. Za tajné vysvěcení na biskupa. Což tehdejší „nejspravedlivější a nejdemokratičtější systém ” na světě, co měl ústavou zarušenou svobodu vyznání, bral jako velezradu.

Abych se vrátil k otci biskupovi a Láďovi. Ten podobně jako Láďa také při řeči, nejraději chodil sem a tam. Občas nám tenhle zvyk přišel k smíchu, ale pak mi došlo, že pro ně ta chůze v tom omezeném prostoru, byl nejlepší způsob uklidnění, instinktivní potřeba pohybu. I když v bolševickém lágru bylo pohybu dostatek, dřeli jak otroci, tak chůze jako taková je svým způsobem i meditační a relaxační technika, která pomáhá udržet psychickou i fyzickou kondici.

A čím je člověk starší, jak zjišťuji sám na sobě, tím víc potřebuji cvičit, chodit, meditovat a modlit se. Meditace a modlitba mi jde náramně v chůzi. Ale nezavrhuji ani modlitbu a meditaci v klidu. Ale pokud kmitám po bytě, tak nejčastěji za zvuku toho imperialistické vynálezu, kterému se říká rock and roll. Meditace, nebo modlitba v chůzi mi jde nejlépe venku.

Takže LCHF a chůze a jak pravila jedna sestra v blázinci. S lehkým úsměškem: „Máte ten pupek, nějak menší.” Sem ji řekl: „ No z toho důvodu to taky dělám.” tedy předtím jsem jim ještě předváděl, jak si dělám tlustý kafe. Na FB ve skupině Low Carb a keto, tomu sice říkají neprůstřelný, ale mě se lépe vyslovuje:„Tlustý!“ Má láska se mě ptá, jestli si dám kafe, řeknu: „Jasně.” Ona řekne: „Jaký Jílku.” A já nonšalantně sdělím: „Tlustý.” Tedy s máslem a kokosovým olejem. Abych lépe hubl a neměl hlad.

Koupil jsem si do blázince na tu dobrotu ruční šlehač, ten s kličkou, za celých dvě stě korun. Myslím, že se s tím dá udělat i tvaroh s lněným olejem. Podle dr.Budwiq, jako jistou prevenci proti rakovině. Jedna věcička za pár kaček a kolik to nadělá dobroty. Doma mám pochopitelně elektrický šlehač. Na kafemlejnku namelu lněné semínko, dám dvě lžíce lněného oleje do misky, přisypu semínko a přidám tvaroh a rozšlehám a pochoutka je na světě.

Ale na druhou stranu jeden tvaroh denně s olejem a semínkem stačí a doma večer, když dokmitám, je většinou vítanou pochoutkou. Případně ráno k snídaní. Jo, žít se musí umět. Dobré jídlo, dobré cvičení a pár kroků, občas sex a sem tam si něco hezkého přečíst a shlédnout. Jak zpívá Michal Tučný: …nám vlastně na tom světě nic neschází.

Ráno napadl sníh, šel jsem na tramvaj jedoucí směrem k blázinci a sníh mi krásně křupal pod bosou nohou. Bylo ho dost, ale bylo jeden stupeň nad nulou, prognóza byla, že odpoledne bude sedm nad nulou, tak jsem usoudil, že je zbytečné se obouvat do barefoot. Usoudil jsem správně. Odpoledne bylo po sněhu. Lepší chodit po sněhu, než po těch dementních kamíncích, z drceného štěrku, kterými ty chodníky sypou. Sice jsem otrlý, ale mohu-li se jim vyhnout, vyhnu se jim.

Čeká na mě sobota, začíná fotbalová liga, tedy bude i fotbal v televizi. Docela rád se na naši ligu dívám. Občas je tam k vidění i dobrý fotbal. A o to jde. Není nutné se zabývat jen seriosními tématy a politikou. „Nejen chlebem živ je člověk.” Praví Písmo svaté. A natož politikou. Ale i obyčejnými radostmi tohoto světa. Fotbal k nim patří. Stejně jako píseň a tanec. Jo jo.