Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tak trochu o česneku i válce

Smazal jsem blog, kde jsem se pokoušel adorovat editory, které používám na psaní. Dělo se tak pod vlivem sledování své lásky, která provádí korekturu jedné diplomové práce v LibreOffice. 

 

Jak se lidé nadřou, když nemají ty správné nástroje. 

Vychvaloval jsem v něm výhody unixovým textových editorů, které používám. Leč mi došlo, že nepíši pro lidi, kteří milují Unix,  Linux, a netuší, že ten kdo nezná, Linux, nebo Unix, podobně jako ten, co  nemiluje česnek, ten neví, o co přichází. Pak jsem naznal, že popis výhod textových editorů VI,VIM, Emacs, čtenáře nezaujme. Blog jsem tedy smazal a přemýšlel, čím si časně zrána po desáté urovnat myšlenky. A když v tom mi se slovem „česnek” asocioval včerejšek. Ano, blog o topinkách.

Díval jsem se včera na žitný chléb. Díval a přemýšlel, na co mám chuť. V ledničce jsem měl šunku, pomazánku, ale věděl jsem že ani na jedno nemám chuť. Dokonce jsem neměl chuť ani na chleba namočený do vajíčka a osmahnutý. Pak mi došlo. Ano mám chuť na topinky s česnekem. Hodně topinek a hodně česneku. Česneku a lásky není nikdy dost.

Hlad je nejlepším léčitel lenosti. Jsem líný, dostanu hlad, zvednu se kouknu do ledničky. Pokud bych hlad neměl, nezvednu se. Takhle jsem se zvedl, nakrájel chleba, vyndal z lednice sádlo, ze šraňku pánev, zapnul sporák, sádlo se hezky rozpouštělo, chleba jsem krájel, loupal česnek, polykal sliny. Usoudil jsem, že by vůbec neškodilo vajíčko, ale jako volské oko.

Jsou lidé, co jim česnek smrdí a na topinky si mažou marmeládu. Ano i tací jsou mezi námi. Dokonce česnek nedávají do bramboračky, bramboráku, karbanátků, prostě nikam. Ochuzují se. Jakmile jsem snědl první topinku, zatím bez vajíčka, hojně česnekem potřenou, cítil jsem jak se mi tělem rozlévá ten pocit.„Ano tohle je ono, tohle jsem potřeboval.” Miluji ty chvíle, kdy se trefím do toho, co mé tělo žádá a chce.

Chce-li tělo česnek, má mít česnek, chce-li lásku, má dostat lásku. Kdo se příliš odříká, ten si chleba největší kus ukrojí. I odříkání má být myslím přiměřené. Oni věděli ti Otcové pouště, proč odcházejí na poušť, jedí kobylky a kořínky. Protože se jim snadněji dařilo zklidňovat vášně těla. Jídlo umí probudit vášně.

Y toho důvodu, buddhističtí, či hinduističtí šramani,  jedí jen, co dostanou, ovšem nikoliv sladké, slané, kyselé. Jídlo bez chuti a zápachu. Ale já nejsem ani šramana, ani mnich z pouště, který se do té pouště uchyluje z toho důvodu, aby našel Boha a všechno, co mu působí slast ho od Boha odvádí. Takže si jídlo užiji. I Kristus si uměl užít.

Mám s těmi žijícími světci tak trochu problém. Hlavně pokud žijí mezi lidmi. Moc na tu jejich svatost a moudrost nevěřím. Držím se v tomhle Bible, která upozorňuje na možné zklamání z libovolného člověka, který je jen člověk. Vím, jak je snadné sklouznout a omluvit si celkem cokoliv. A pořád se chovat jako ztělesněný světec.

Jako člověk znám své slabiny. Musím se mnohdy hodně a hodně hlídat. Mnozí věřící, včetně mne, zažili mnohé zklamání, když zjistili, že jejich kněz, pastor, buddhistický, hinduistický guru, nejsou těmi, za které je pokládá, nebo za koho se oni sami vydávají.

Člověk se musí znát, musí vědět, co opravdu chce, po čem touží a musí si hlídat své limity. Jakmile je překročí, sám sebe překročením limitů potrestá. I tím česnekem, když je ho příliš. Včera jsem se trefil přesně do množství. Takže jsem měl hezké odpoledne. Bylo toho akorát.

Pak jsem shlédl film „28 panfilovců.” Ruský film, válečný film. A dobře udělaný. Pochopitelně s trochou pathosu. Ten je zřejmě asi nutný. Epizoda z bojů o Moskvu. Zazněla i ona slavná věta, které jsme se občas trochu posmívali, ale mne z ní vždy trochu mrazilo.

„Vojáci!  Rusko je veliké, ale ustoupit není kam. Za námi Moskva.”

Už samotné oslovení. „Vojáci!” Žádní soudruzi, žádný komunistický blábol. Prosté oslovení. Připomínka, kdo jsou a z jakého důvodu tam jsou. Dvacetiletí kluci, kteří bojovali o bytí a nebytí národa. Doslova. A díky tomu bolševickému marasmu, který ten národ zachvátil, málem byl ten národ zničen. Z těch dvacetiletých kluků, z té generace, se domu po válce jich vrátilo jen dvě procenta. Zase díky bolševické bezohlednosti a omezenosti. Film byl udělaný pěkně. I když není historicky věrný, tak je důležitý. Jo jo

 

Tohle je sice z filmu Stalingrad. Ale ten stojí také za vidění. A jak to ta ženská zpívá, mi bere dech.

 

Autor: Jan Jílek | úterý 25.7.2017 14:07 | karma článku: 16,14 | přečteno: 552x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,63 | Přečteno: 2391x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 30,94 | Přečteno: 2052x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95 | Přečteno: 2443x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

5.5.2019 v 11:17 | Karma: 17,42 | Přečteno: 659x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49 | Přečteno: 1139x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Úplně konformní chlápek

Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.

25.4.2019 v 14:49 | Karma: 16,69 | Přečteno: 624x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Slavná nevítězství

„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.

19.4.2019 v 15:42 | Karma: 17,50 | Přečteno: 519x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Asi nebudu nejlepší

Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.

17.4.2019 v 15:22 | Karma: 17,35 | Přečteno: 587x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu

Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.

15.4.2019 v 11:46 | Karma: 18,60 | Přečteno: 852x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Docela dobré dědictví

Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.

14.4.2019 v 14:06 | Karma: 24,14 | Přečteno: 764x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Bramboračka na talíři i v hlavě

Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.

12.4.2019 v 13:29 | Karma: 20,49 | Přečteno: 663x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě pravidla

Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.

9.4.2019 v 9:53 | Karma: 17,78 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě víkendové radosti a jedna šmouha

Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.

8.4.2019 v 11:57 | Karma: 19,48 | Přečteno: 597x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti

Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.

6.4.2019 v 18:01 | Karma: 15,72 | Přečteno: 620x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Útržky úvah posledních dnů

Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.

3.4.2019 v 22:41 | Karma: 20,46 | Přečteno: 621x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Kouzlo nechtěného

Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.

1.4.2019 v 12:56 | Karma: 24,45 | Přečteno: 819x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Když se to umí, je to ke koukání

Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.

31.3.2019 v 8:08 | Karma: 16,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Umím číst, to je všechno

Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.

30.3.2019 v 2:28 | Karma: 19,41 | Přečteno: 741x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Brazilský kafe a anglický čaj

Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.

27.3.2019 v 7:52 | Karma: 12,17 | Přečteno: 477x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zřejmě nebude hlupák

Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.

25.3.2019 v 12:01 | Karma: 28,15 | Přečteno: 852x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 718x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články