...tak rozhodil nás Hospodin
Pak mi udělal radost Radim, že se mi ozval. Probrali jsme světa běh, je dost nemocný, ale zatím ještě pořád při optimismu. Inu, není ten život občas jednoduchý. Ale co je v životě jednoduchého. Ani ten blog, co zkouším napsat v TEX, není jednoduchý. Holt hraji si v pátek večer, když už jsem se probudil a nechce se mi dívat se na televizi, a nechce se mi ani číst. Tak aspoň píšu.
Myslím, že přes víkend se trochu projdu, trochu něco napíši, musím rozhýbat jak kolena, která mě bolí, ale to už se nezlepší, už je lze jen udržovat v pohybu, stejně jako mozek. Četl jsem si včera s nadšením „Co řeknete až pozdravíte? od Erica Berneho. Dorazil jsem ze skupiny, vybalil a četl. Byl jsem nadšený těmi postřehy, které ten člověk měl. Také umřel asi o dost dřív než bylo záhodno. Na Kosmas.cz jsem objevil jeho další knihu, dokonce v elektronické podobě. „Sex v lidském milování“
Tedy, nezaváhal jsem, zakoupil, stáhnul a budu mít, co číst. I v mém věku se nejen dobře čte o sexu. Třeba se dozvím od renomovaného autora, který byl třikrát ženatý, jak na to. (Tímhle osudem trpí nejeden expert na vztahy, neb ty ženy těžkou nesou, že se musí dělit se svými klienty o jednoho člověka.) Pravda z vlastní zkušenosti, ale docela vím, jak nakládat z rozpadem vztahu, jak ten rozpad přežít a pochopit, že vztahy jsou občas jak MHD. Jednou linkou jedeš, vystoupíš a počkáš na další spojení. Většinou jede hned další tramvaj nebo Metro.
Ne pokaždé je přestupování snadné, ale zase na druhou stranu, člověk pak zná trať a má povědomí, kam která linka jede. Pochopitelně musí jeden vzít na vědomí, že pak je tady, něco o čem zpívá Karel Zich v písni „Chtěl bych umět napsat baladu …nevěř, že někdo za milence ti splátky splatí, že někdo najde odpověď a pak ji ztratí. A jen znamení na stropě mi říká. Pamatuj! Čekej mě na konci všech nekonečných tratí…
Jo, jel jsem lecjakým „dopravním prostředkem, co mě měl dovézt ke štěstí. Ne vždy se štěstí konalo. Ale snažil jsem se. Snad mi ta snaha bude přičtena k dobru. Blond, brunety, s hnědýma, s modrýma očima. Ty blond ne vždy měly oči modré, ale některé i zelené. Šílená kombinace. Blond vlasy, zelené oči, brunetky s modrýma očima. Občas jsem měl pocit, že se zblázním, ale vydržel jsem všechno. Každou změnu.
Ano, jak říká klasik: …tak tedy, aby zanechal těch žaček, žáček nenechavý? A to zas ne, to radš by stál na hranici, kde kouř je čpavý, jsou sladší sirupové šťávy. A přece volám z plných plic: Ať neřád blond je, nebo tmavý, šťasten, kdo s tímhle nemá nic… No neměl to Frantík Villon s těmi ženskými lehké, a docela si na ně stěžoval. Asi mu dávaly dost zahulit. Jenže, kterému chlapovi nedají ženské zahulit? Snad jen tomu, co má svého chlapce. Postěžujeme si, potají popláčeme a život jde dál. Leukémie je pořád horší, než modrooká brunetka.
Občas si ty veršíky říkám a utěšuji se tím, že jak před skoro šesti sty lety to ten mistr Villon také neměl lehké. Dal se na zlodějnu, zběhnul z Církve, chtěli ho pověsit a přesto nám nechal pár krásných veršů, ve kterých ten život popsal jak se sluší a patří. Chtěl bych umět psát jako on. …z těch živých, jedni, Bohu díky, jsou páni, nebo v ouřadu. A druzí se stali hadrníky a chléb znají jen z výkladů. A třetí? Šli zas do řádu. Však leckterý ten Celestýn, nedělá Církvi parádu. Tak rozhodil nás Hospodin… Jo jo, už se sluší jen říci. Amen!
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
Žena zápasila s policisty o nůž, jednoho pořezala a sama se bodla do břicha
Policisté pomáhali v Sušici na Klatovsku ženě, která byla rozrušená a chtěla si ublížit. Před...
Prodej pozemku k bydlení, 1508 m2, Hlušice
Hlušice, okres Hradec Králové
3 685 552 Kč
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x