Ultras a jiné historky
Zakládal jsem své skupiny postupně. Prvá, ta byla v Úvalech, pak jsem ji přestěhoval do Běchovic, potom jsem ji rozdělil. Polovina šla do Libně, kde jsem dodnes a druhá do Řeporyjí, kde jsem také dodnes. V Řeporyjích jsem z jedné podobně jako v Libni udělal dvě, později založil ještě další tři. Jednu jsem z těch tří , založil v Čelákovicích, odkud jsem po čase odešel se skupinou do Libně. Abych to zjednodušil mám jich sedm Tři v Libni, čtyři v Řeporyjích. Ultras byl zakládajícím v Čelákovicích.
Dnes mi zavolal, že by se pro mne stavil v Bohnicích, aby mne odvezl na skupinu. Došlo mi, že chce ukončit své učinkování ve skupině stejně jako začal. První návštěvu skupiny v Čelákovicích, kam mne vezl, to samé chtěl udělat na při své poslední. Dost jsme si rozuměli. Jemu se říká Ultras pro jeho přímočarost, nekompromisnost, ochotu vzít na sebe utrpení, kterým změna života je, dát na návrhy terapeuta, které sice zkoumá, ale pokud je shledá za funkční, dodržuje je.
Z vlastní zkušenosti vím, že tací lidé, nemívají vždy jednoduchý život, ne každý jejich přímočarost vždy kladně ocení, nesou ochotně kůži na trh, aby nakonec zjistili, že za takové chování, ne vždy sklidí potlesk, spíše nadávky než obdiv. Ultras si toho užil dost. Vydržel. Nakonec, i mě osobně mnozí lidé, co čtou mé některé příspěvky, nebo vyslechnou mé názory říkají „Arogant.” Někdy i hůř. Hlavně manželky či partnerky závislých. Moc je nelituji, snažím se jim být prospěšný, že jim jejich spoluzávislost prodávám sice po kapkách, ale ty fakta jim postupně předestřu. Kompletně. Což nebývá moc kladně jimi vždy přijato.
Spoluzávislost není nic příjemného. Nakonec, Ultrasova žena, jak jsem slyšel, mne skutečně moc nemusí. Což mi zas až tak nevadí. Já s její spoluzávislostí žít nemusím. S Ultrasem jsem si od počátku hodně rozuměl, přestože ne vždy se mu sice příjemně přijímala fakta, která jsem i jemu bez obalu postupně předestřel. Snášel je. Jako většina těch, které mám v péči a které provázím na jejich změně života. Života v abstinenci.
Ultras přijel, bez námitek byl ochoten vzít nového člena skupiny, který projevil zájem o účast, když jsem mu předtím vysvětlil, že ke mně na skupinu chodí jen ti nejodolnější a nejotrlejší pacienti. Zamyslel se, pravil, že tedy je zvědavý, jestli obstojí v takovém klubu a nastoupil do auta. Proběhla skupina. Rozloučili jsme se a už si jde Michal svojí cestou. Sám bez skupiny a budu mu přát aby zvládl, co zvládnout má.
Tak jsem tak ráno, když jsem se probudil, přemýšlel, co vlastně v životě považuji za nejdůležitější schopnost, či vlastnost pro sebe. Napadlo mne, že to bude asi určitá schopnost přežít. Člověk jako takový, podle mého mínění potřebuje jistou míru a nikoliv malou, schopnost přežít. Pokud ji má, pak se dokáže vyrovnat s mnohým, co ho v životě potká. Být citlivý je nutné, být chytrý je výhodné, ale ten pud sebezáchovy, co ho nutí hledat všechny ty potřebné věci určené pro tu chvíli pro přežití, je asi nejdůležitější.
Pokud nemá vyvinutý pud sebezáchovy, pak mu není nic platná inteligence, laskavost, porozumění, protože nenaslouchá, nebo není schopen naslouchat právě tomu instinktu, v sobě samém, který nás varuje před nebezpečím, varuje nás před nadměrným riziky. Pokouší nás nedostatek sebezáchovného instinktu k činům, které děláme, z pýchy a nedbáme na následky. Třeba že se systematicky přepínáme, abychom dosáhli výsledku, který je v našich očích tím dokonalým. Na začátku každého maléru je nedostatek lásky a pýcha.
Lásky i k vlastnímu životu a pýcha na své „nezměrné” schopnosti, kterým podle naši pýchy nic neodolá. Pchá, nakonec se ukáže, jak velké, či malé jsou naše schopnosti a nestačíme se divit, když nám v nejméně očekávané chvíli dojdou rezervy. Ať finanční, či psychické, či fyzické. Při soustavném přepínání, dojdou vždy a nestačíme se divit. I k tomu slouží psychoterapie. K opětnému nahození pudu sebezáchovy.
Neprocházíme-li v takovém případě psychoterapií. Pak musíme doufat ve své štěstí, že nám v nouzi nejvyšší začne, fungovat pud sebezáchovy. Pokud není pozdě a zafunguje, i tak se dostáváme z maléru mnohem déle, než při vlastním sebevědomém chování, což znamená, že jsme si vědomi sami sebe. Jak svých možností, tak svých limitů. Tohle vědomí sebe sama, je základem pro to, čemu lidi říkají sebedůvěra vedoucí k seberealizaci. A z toho sebevědomí pak rostou naše úspěchy, které v životě máme. Jsme-li si vědomi toho, na co máme a zbytečně nenapřepínáme síly a nepokoušíme osud. Jo jo.
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
D35 u Litovle zablokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad
Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici zkomplikovala dopoledne nehoda nákladního...
Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...
SPOLU vsadilo na antikampaň. Paroduje heslo ANO a spojuje hnutí s Ruskem
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
KOMENTÁŘ: EU byla naše výhra a šťastné rozhodnutí, byť přinesla i chyby
Česká republika i Evropská unie stály před dvaceti lety před velkým rozhodnutím. Pro obě strany to...
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x