Ručičky nebojte se

10. 10. 2018 14:03:35
Byl jsem v létě v rodné vsi své matky. Stakčin se jmenuje. Po čtyřiceti pěti letech jsem se tam vydal. Už jsem myslel, že se na to východní Slovensko, mezi Rusňáky už nevydám.

Nakonec jsme se tam vydali cestou Radkou z Haliče, kde jsme putovali po starých židovským městečkách a vesnicích. Židé už tam dávno nejsou. Vzal si je holokaust. Sem tam opravené synagogy, nebo rozvalené židovské hřbitovy. Smutná země ta Halič.

Nejsem sice Žid, ale nějak k nim mám blízko. Takže z Haliče přes Medzilaborce, Sninu, do Stakčína. Ve Snině se mluví slovensky, tedy hutori, dodnes, ve Stakčině se bisiduje. Dodnes. Oběma jazykům rozumím. Díky tomu, že jsem tam dost dlouho jezdil s Výchoďáry a Rusňáky se potkával i v pozdějších letech.

Myslel jsem že už ve Stakčině nikoho příbuzného nenajdu. Leč mýli jsem se. Po pár dotazech a v debatě, co tam hledá Čech, kdy jsem odpověděl, že moje matka je zdejší, jsem byl přijat jako vlastní, probral jsem s lidmi historii rodiny, pomluvili jsme pár známých, protože to se tak dělá, když se lidé baví o těch co už nejsou. A zjistil jsem, že ještě tam žije můj osmdesátiletý bratranec Laco. Laca jsem viděl před těmi čtyřiceti pěti lety naposled. Zrovna stenkrát si vzal cikánku z místní osady. Krásnou, přesně jak se zpívá té písni: Cikánko ty krásná...

Cikánská osada ve Stakčíně se vymyká všem osadám, které jsem kdy viděl a zažil. Jiná, než v televizi ukazují. Pojedete-li kolem, nevíte, že jedete kolem cikánské osady. Jasně, jakmile jsem zmínil Laca, všichni věděli, že je to ten, co si vzal cikánku. Takže, po informaci, že Laco žije, jsem se vydal přes ves směrem do osady. Potkal jsem starší dámu kolo vedoucí a ptám se ji jestli Laco Pavlišák bydlí, co bydlel. Dotazovaná byla Laciho žena. Já nepoznal ji, ona mne, přeci je čtyřicet pět let je čtyřicet pět let.

To, že nás, mě a moji partnerku pozvala domu, bylo v tu chvíli samozřejmost. Laci byl v lese. Vrátil se s houbami a zíral, jak vizír. Ale syn Katy, je syn Katy. Jen okomentoval, že si taky myslel, že nežiju. Za chvíli jsme probírali rodinné skazky, kdo kde je, kdo žije, kdo ne. Přišli jejich děti, děti jejích dětí. Aby se sezmily s člověkem, co byl jejich příbuzný.

Otcové těch dětí, nebyli doma. Ale v Německu, kde pracovali jako pokrývači a klempíři. Takoví cikáni, co nedali na rodové tradice Romů a pracovali. Na té osadě to bylo vidět, že tam jsou neuvědomělí cikáni, co si myslí, že je nikdo živit nebude, tak holt se dali na práci.

Zřejmě nedali na pana Sekaninu, který je pochválil, že jsou jediní, co nepodlehli vábení kapitalismu. Proč je tomu tak zrovna ve Stakčině, rodné to vsi mé matky netuším. Jestli to vodou, nebo větrem, čí skvrnami na Slunci. Je mi záhadou, že zrovna tam, kde tedy Židy, podobně jako v Polsku zrovna nemuseli, ti cikáni tam jsou, jací jsou.

Ano, Laco, syn Haňi, jak se říkalo starší sestře mé matky si vzal cikánku. Ve vsi o tom všichni vědí, já jsem byl skoro po padesáti letech v cikánské oadě, kde jsem byl už kdysi a pokud tam přijedu, budu uvítaný jako člen rodiny, i když už třeba Laco nebude naživu. Ale dřou ti stakčínští Cikáni, dřou na ten kapitalismus. Jo jo.

PS: Tenhle blog je původně napsán pro jiný server. Takže pan Sekanina, který sem chodí též sledovat, co se tu děje, si ho zde i tam přečte. Tvrdil v jedné diskusi, že Romové mají rozum a nepracují. Pokusil jsem se tímhle blogem, jeho tvrzení vyvrátit.

Správná cikánská píseň:

Autor: Jan Jílek | středa 10.10.2018 14:03 | karma článku: 19.18 | přečteno: 710x


Další články blogera

Jan Jílek

Plechová prsa a řeholní sestry

Tak se dočítám, že jedni bolševici, vyznamenávají jiné bolševiky. A všichni se tomu diví. Já ne. Přeci jen, když jim už tak málo lidi věří, tak si dělají radost mezi sebou.

21.10.2018 v 0:40 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 608 | Diskuse

Jan Jílek

Žák se připravuje vlastní prací

Pátrám, pátrám, hledám, pročítám a nacházím. Potvrzuje se staré pravidlo, které jsem četl v moudré knize Andre Van Lysbetha: „Když je žák připraven, učitel se najde!”

20.10.2018 v 13:20 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 282 | Diskuse

Jan Jílek

Dobré jídlo, dobré zdraví

Mám několik oblíbených blogerů na iDnes. Jsou to lidé občas vyvolávající u mne veselí. Pochopitelně, beru na vědomí, že demokracie je demokracie, existuje svoboda slova a svoboda vyznání a každý píše o čem chce.

19.10.2018 v 21:14 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 473 | Diskuse

Jan Jílek

Co všechno jde ve fantazii

Pravila jedna dáma v komentáři pod mým blogem, že nejlepší věci jsou zadarmo. Reagovala na moji poznámku, že mnohá má zábava je zdarma. Nebo hodně laciná.

15.10.2018 v 2:02 | Karma článku: 12.30 | Přečteno: 347 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Nebezpečné lichotky

Otázali se ho: „Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?“

21.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 7.76 | Přečteno: 107 | Diskuse

Veronika Kovářová

Jak překonat strach ze změny

Potenciál posunu vpřed tkví v překonání strachu udělat to, k čemu jsme vedeni. Pokud přijmeme ten fakt, že v každý moment dostáváme přesně to, co potřebujeme, zbavíme se postupně strachu, který nám předkládá falešné důkazy.

21.10.2018 v 18:00 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 246 | Diskuse

Jan Jílek

Plechová prsa a řeholní sestry

Tak se dočítám, že jedni bolševici, vyznamenávají jiné bolševiky. A všichni se tomu diví. Já ne. Přeci jen, když jim už tak málo lidi věří, tak si dělají radost mezi sebou.

21.10.2018 v 0:40 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 608 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Provokující předstírání

Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. (Lukáš 20,20)

20.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 241 | Diskuse

Olga Steinerová

Náladění - Babí léto odlétlo před pár dny

Rána již bývají chladná a večer je zima. Z mlhy se dopoledne vyklube slunce a přes den hřeje, jako dřív. Příroda má zvláštní půvab. Je babí léto.

20.10.2018 v 15:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse
VIP
Počet článků 1093 Celková karma 17.26 Průměrná čtenost 686

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více




Najdete na iDNES.cz