Lymfa a chůze

Občas mne napadne si něco prostudovat. Už dříve jsem si někde přečetl a prozradila mi tu moudrost i jedna sestra u nás na oddělení, že chůze aktivuje lymfatický systém a tudíž si celkově díky chůzi zlepšuji imunitní systém.

 

Vyslechl jsem tehdy tu moudrost a bral ji jako jednu z možností,
jak si zlepšit trochu zdraví. Navíc, chodil jsem vždycky hodně,
takže mne ta zpráva ujistila, že dělám dobře, když chodím, nejen
proto, že mne chození baví,ale i vlastně pro zdraví.

Poslední dva roky jsem chůzi omezil, kvůli bolesti kolenou, ale
teď, nevím jestli je to, činění placebo, ale co držím
nízko-sacharidovou stravu, důkladně, bez přežíracích dnů, tudíž s
minimem sacharidů už víc jak šest týdnů, mírně se můj stav kolen
zlepšil. Méně mě při chůzi bolí, tedy víc chodím , jsem už zase
schopný udržet denní limit deseti tisíc kroků denně, z toho aspoň
šest tisíc kroků v celku, což podporuje pohyb lymfy, tedy se
zlepšuje nejen kondice, ale i ten imunitní systém.

V níže uvedeném odkazu je poměrně podrobně vysvětlení očista a
regenerace lymfatického systému a jsou tam zajímavá videa s čikungem
a jógovými technikami.

Lymfatický
systém

Z uvedeného je zřejmé, jakou důležitost má chůze, či jiné cvičení
pro naše zdraví. A to v případech, že jsme svoje zdraví dost
huntovali, dá se za pomoci poměrně snadných technik a samotné chůze
se snadněji dostat do kondice.

Chůze sama jako taková působí uklidňujícím způsobem. Endorfiny s e
vyplavují, myšlenky se uvolní, tedy alespoň u mne a vždy, jakoukoliv
situaci, sebevíc psychicky náročnou, rozchodím. Zatím tomu tak v
životě bylo. Rozváděl jsem se, chodil jsem. Byl jsem v životním
debaklu, chodil jsem. Při chůzi, mne vždy napadaly řešení. Dnes jsem
si mimo jiné zvykl chodit po bytě, klidně hodinu, z medicínského
hlediska je lhostejné jestli člověk chodí lesem, po chodníku, nebo po
bytě.

Důležité je prostě nachodit v přiměřeném rytmu počet kroků, pak
psychika, stejně jako lymfatický systém pracují optimálně. Chůze je
nejpřirozenější způsob pohybu, jsou odborníci, kteří tvrdí, že také
je to nejlepší způsob jak zhubnout, což mohu potvrdit. Vždy o
dovolené jsem shodil kolem dvanácti kilogramů za měsíc. Pravda,
nachodil jsem s ruksakem na zádech kolem 1000-1200 km za měsíc.

Ale dokud jsem chodil kolem deseti až patnácti km denně, vždy jsem
měl přiměřenou váhu své výšce a velmi nízký stav tuku. Dnes se k
tomu částečně vracím. K chození, zkusím vystoupit ze začarovaného
kruhu. „Bolí kolena, nemohu chodit, nemohu chodit,
tloustnu.” Jak se zdá, změna stravy, tomu
napomáhá. Uvidím. Jógové techniky praktikuji stále. I když trochu
jinak, než je na uvedeném videu.

Na dalším odkazu, je popsána výhodnost chůze. Myslím, že si stojí za
to, ten návod přečíst. Nemůže nikdo prodělat, bude-li se držet toho, co je
tam napsáno. Jo jo.

Paradox chůze

A nakonec hezká písnička od Václava Neckáře. Líbila se mi, stejně jako se
mi líbí ty jeho staré songy.

 

Autor: Jan Jílek | středa 14.2.2018 1:13 | karma článku: 17,19 | přečteno: 654x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,68

Jan Jílek

Sladké je žít

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 31,02

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49