Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hlavně nepřekážet!

13. 01. 2018 8:09:29
Je sedm ráno a jsem vzhůru. Dopíši blog a půjdu volit. Volit budu Topolánka, nakonec tohle jsem avizoval už hned jak ohlásil kandidaturu.

A to je asi tak všechno, co bych k politické situaci napsal. Volím koho chci, stejně jako jím, co chci, a chodím oblečený, jak chci. Svoboda především.

Vzhledem k své minulosti, se kterou jsem docela spokojený, si troufnu říci, že svoboda je to nejdůležitější, co člověk má. Je-li svobodný, jde kam chce, dělá, co chce a myslí si co chce. Podle toho pak ten jeho život vypadá.

Byl čas, kdy jsem chodil z jednoho zaměstnání do druhého a střídal partnerky jak se mi hodilo. Mnozí mi ten způsob života vyčítali, ale já jsem s ním byl spokojený. Ani dnes bych to neudělal jinak. Jsou lidé, co se usadí v mládí na jednom místě a vyhovuje jim jejich způsob.

A jsou lidé, co mění způsob a místo a také jim vyhovuje jejich život. Lepší, horší? Nikdo neví, jeden každý jen za sebe. Nikdy jsem neměl potřebu se usadit, nikdy jsem netoužil po nějakém klidném místě, až jsem se bez nějakého zvláštního tušení usadil, a jsem na jednom pracovním místě 24 let. Prostě jen tak, že mi ta práce vyhovuje a nevidím důvod ke změně.

Kanada 2008 pěšky z Prince George do Vancouvru.


Co z toho vyplývá? Myslím, že nic. Nic zásadního. Jen jsem si vzpomněl, že Kristus také říkal: Nedělejte si starosti se zítřkem, zítřek má dost svých starostí. Ani dnes si zas tolik nedělám starosti se zítřkem. Nikdo neví, co bude zítra. Nikdo. Můžeme jen doufat, že zítra bude, co jsme si dnes naplánovali. Ale jistota není a nebude. I kdyby se socani a jiná verbež rozkrájela.

Něco si naplánujeme a něco se splní. Někdy z plánů nezbude zhola nic. Svobodný člověk pokrčí rameny a přizpůsobí plány. Nehroutí se, protože ví, že plány jsou jen jakýmsi orientačním bodem, který ukazuje cestu k dalšímu orientačnímu bodu, kde přijde čas změnit trasu.

Tedy půjdu volit presidenta, pokud můj kandidát nepostoupí, v příštím kole budu volit jiného. Smířím se s tím, že někdo vyhraje. Myslím, že tahle země přečkala spoustu presidentů, spoustu panovníků, lidé si nakonec vždy vynutili určitou míru svobody, bez ohledu na panovníka, presidenta, premiéra atd.

A když si ji vynutili, tak žili podle svého. A o to jediné jde. Žít podle svého. Tak, abych neubližoval pokud možno jiným, abych neubližoval ani sobě, měl co chci a co potřebuji. Což není vždy totéž.

Svobodně myslet, svobodně žít a vše ostatní potřebné si člověk, pokud není líný a zbytečně chamtivý v tom životě opatří. Protože: Co je platné člověku, že získal celý svět, když ztratil svou duši. Já si dovolím dodat: Ztratil svou svobodu a svou ochotu postarat se o své štěstí. A nechá tu starost na druhých lidech, nebo nedej dobrý Bože na presidentovi, premiérovi, či jiných politicích. Na těch, kteří mají, co dělat sami ze sebou, než aby byli schopní se postarat ještě o někoho jiného, než o sebe.

Na to aby se mi vedlo v životě dobře, nebo špatně, jsem vládu nikdy nepotřeboval. Stačilo, když nepřekážela. Včetně presidenta. A teď je potřeba vybrat takového, co bude,co nejméně překážet. Stejně jako vládu. prostě řečeno. Na svoje štěstí a své maléry jsem si stačil sám. Jo jo.

Autor: Jan Jílek | sobota 13.1.2018 8:09 | karma článku: 16.28 | přečteno: 477x


Další články blogera

Jan Jílek

Čím víc hledám chyby, tím víc ničím

Můj přítel, Jan Lutera říká: „Nemůžu-li o někom říct něco dobrého, radši neřeknu nic.” Honza je zbožný katolík, který se chová podle své víry.

17.7.2018 v 7:13 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jan Jílek

…koupali si s blaženým výrazem nohy v blátě…

Pročítám si texty kolem taoismu a jsem docela překvapený jejich různorodostí. Pochopitelně jejich evropští epigoni, citují Lao’c kánon, tedy Tao Te Ting, ale dál se nijak nepokoušejí, mimo obvyklých klišé jít.

16.7.2018 v 14:29 | Karma článku: 8.52 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jan Jílek

Může mi být i líto

Jsem v polovině dovolené, už bych mohl někam vyrazit. Nejlépe do světa, co se nazývá Halič. A také navštívit rodiště své matky. Stakčín, na východním Slovensku.

16.7.2018 v 1:02 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 336 | Diskuse

Jan Jílek

Tak se mi zdá

Objevil jsem něco úžasného, díky České televizi. Objevil jsem město Sefar v jižním Alžíru. Jak je vidět, člověk se pořád učí. Vím o Altamiře, ale takovém pokladu jakým je Sefar, jsem do dnešního dne, neměl ani tušení.

14.7.2018 v 19:01 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 403 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Je to síla

A dále řekl: „K čemu přirovnám Boží království? Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až všechno prokvasí.“ (Lukáš 13,20+21)

21.7.2018 v 21:31 | Karma článku: 12.93 | Přečteno: 278 | Diskuse

Henrieta Krehaková

Judaš

Malý chlapec bol z matkou v záhrade spolu sadili male stromčeky ,chlapcovi sa to velmi pačilo sadenie stromčekov ešte vtedy bol čisty nebolo v nom nič zle ,nevinne srdce čista duša ,rád pomahal matke najma v záhrade nemal moc

21.7.2018 v 16:50 | Karma článku: 6.25 | Přečteno: 141 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Zpočátku je víra téměř neviditelná

Řekl: „Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám? Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích.“ (Lukáš 13,18+19)

20.7.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 228 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Za tento blábol vám plus dát nemohu

Těmito slovy ukončil pan Radim Hliňák svůj kritický diskusní příspěvek pod mým článkem „Izrael: Slovo k novému základnímu zákonu“ (20/7). Dále uvedl, že „nikdy nečetl hloupější blog“.

20.7.2018 v 17:17 | Karma článku: 31.93 | Přečteno: 792 | Diskuse

Pavlína Dvořáková

Krize našeho věku

V poslední době se mi zdá, že se stále více lidí v mém věku (rozuměj kolem třicítky) dostává do krize.

20.7.2018 v 11:17 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 908 | Diskuse
VIP
Počet článků 1007 Celková karma 14.43 Průměrná čtenost 688

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více




Najdete na iDNES.cz