Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chleba se šunkou a láska dohromady jdou

9. 09. 2017 10:03:18
Onehdy jsem se dočetl u dr.Slimákové, že jíst základní potraviny je zdraví zcela neškodné, výživě tedy prospívající. A když ne prospívající, tak alespoň depresi nevyvolávající.

Čímž se mi ulevilo. Už kdysi dávno jsem přestal číst takové ty
úvahy na téma: „Zdravá výživa”, protože jak hlásal hlas
lidu, tedy tím pádem hlas Boží: „To by jeden nemohl žrát
nic”. Jednou je to mléko, pak zase se najdou votravové, co
hlásají vegetariánství, jindy brambory nejsou to nejlepší, co by
člověk mohl a měl jíst. A do toho Slimáková. „Jezte základní
potraviny.”

Hlas lidu se většinou nemýlí. Přestože se tomu intoši
posmívají. Ano, kvantová mechanika a selský rozum se nekryjí. Ale
jídlo a selský rozum jedno jsou. Domnívám se. Pravda selský rozum
platil tím více, čím obtížnější bylo jídlo sehnat. Tam kousek masa,
krupicová kaše, máslo doma ztlučené nijak neškodilo, nikdo
netloustl, protože pohyb a dřina obezitě zabraňují.

Takže, když jsem dnes ráno snědl čtyři krajíce kváskového chleba se
šunkou, jedl jsem jen doporučenou stravu. Tudíž zdravou. Ono jak
nakonec zjistíme, i ničemu neškodící strava se stává depresivním
faktorem, neboli činitelem, protože co je v hlavě blbě, je blbě i v
žaludku.

Má-li taková veganka představu, že šunka je jed, tak i kdyby ta
šunka byla sebekvalitnější, tak se veganka díky své představě tou
kvalitní šunkou otráví. Když neotráví, tak aspoň psychicky zhroutí z
toho hříchu. Jedla sem šunku, hrůza, jak já to teď tomu
veganskýmu pánubohu vysvětlím?
Zděšeně mumlajíce a plačíce si
veganka rve vlasy.

Podobně to mají feministky, jak jsem se dočetl na www.vice.com:

Život není lehkej, když jste feministka, která se nechá ráda
pořádně opíchat. A s každým přírazem se ten pocit stupňuje. Obyčejně
se ale tak netvářím. Ale za zavřenými dveřmi ložnice se chci chovat
jako šílená olympijská gymnastka.

Jsem
feministka a mám ráda tvrdej sex

Ono moudro kurzívou psané, jsem se
dočetl právě v tom článku, na který odkazuji.

Jak vidno, nejen v břiše, ale i v podbřišku občas vládne chaos,
který mnohým zabraňuje si užít a dobře se najíst. Myslím, že kdyby
se drželi toho, co říká apoštol Petr: Neškodí, co do úst
vchází, ale co z úst vychází.
Tak by mnoho lidí mělo hned lepší
náladu. Jasně, některé ty uměle dochucené potraviny není asi to, co
by mělo do úst vcházet, ale myslím, že ty základní potraviny,
podobně jako sex, jsou pro jak pro nasycení, tak pro potěšení.

Většina žen, které jsem v životě potkal, to měla v oblasti jídla i
sexu v hlavě naprosto srovnané. Uměly si ty dámy užít obého. Věděly,
že je nasycení nutné, ale nejen se nasytit, také si milování
užít. Pak měly hladkou pleť a srovnané myšlenky. Většinou se
nevyjadřovaly tak přímočaře, jako ona výše uvedená feministka, která
vlastně chce rovné právo si užit stejně jako ten mužský, co ji
jejími slovy se snaží vyšukat mozek z hlavy. I když, jak podotkla
jedna má známá po přečtení toho článku: „Kdoví, jestli tam,
kdy jaký mozek měla.”

Já myslím, že má a že ví, co opravdu chce. Jen těžko zřejmě hledá
toho, co jí tu její touhu splní. Není na škodu být náročný, jen
někdy dlouho trvá, než najdeme, co potřebujeme. V tomhle směru jsem
měl větší štěstí, než ona. Frigidní ženskou jsem v životě nepotkal a
pokud potkal, nic zlého jsem netušil, neb jsem se s nimi do postele
nedostal. Ke svému i jejich štěstí.

Tak jsem se přirozenou cestou dostal od chleba se šunkou k
sexu. Tak už to chodí. Jak vždycky říkala Eva Andrlová, krásná a
vášnivá ženská: „Od problémů pacientů jsme se přirozenou
cestou dostali k tomu nejhezčímu.” Bohužel Eva už to má také
za sebou, tak snad aspoň v nebi potká toho pravého, co ho podle
svých slov nikdy nepotkala.

Jo, dvacet čtyři let práce převážně v ženském kolektivu, muže
poučí, ledacos mu objasní, ledacos, aniž by mnohdy chtěl,
vyslechne. A šunka a milovaní, oboje má něco do sebe. Jo jo.

...snad váháš nad tím, co já vím, že srdcem tvým jen projíždím...

Autor: Jan Jílek | sobota 9.9.2017 10:03 | karma článku: 16.20 | přečteno: 424x

Další články blogera

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 1207 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.78 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Jílek

Chtěl jsem být guitar man

17 listopad. Zažil jsem už dost sedmnáctých listopadů, abych mohl říci, jestli jsem, nebo nejsem rád, že jsem se jich dožil a prožil.

17.11.2017 v 2:15 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jan Jílek

Kecy a skutky nejsou totéž

„Všechno je jinak.” Pravil moudrý rabín. Podobně jako moudrý rabín, pravil i Vašek Dušek, stomatolog a chirurg, co mi měl dnes dělat implantáty.

16.11.2017 v 17:47 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 535 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 1207 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 529 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 143 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 209 | Diskuse
VIP
Počet článků 869 Celková karma 16.94 Průměrná čtenost 717

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.