Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Léto dlažbu žhaví

20. 06. 2017 23:56:09
Tak, zítra zase letní slunovrat. Kolikátý, které jsem zažil. Už jich mám víc za sebou, jak před sebou, ale tak už to bývá. Lásek a slunovratů mám za sebou hodně.

Dorazil jsem domů, měl jsem toho docela dost. Na facebook jsem napsal, že bych si měl hledat nějakou lehčí práci, třeba na šachtě, či v kamenolomu. Setkala se ta replika s pochopením. Na chvíli jsem se natáhl na podlahu a vorazil.

Jak tak ležím, chmurná nálada mě přešla, to obvykle při relaxaci, po skončení mi začala hlavou znít jedna písnička. Ode Petra Nováka: Mé desky mé lásky. Už dlouho jsem ji neslyšel, tak jsem si ji na internetu našel, pustil a bylo dobře.

Díky ní jsem upadl do sentimentální nálady a v souvislosti letní rozpálenou dlažbou jsem si vzpomněl na písničku od Evy Pilarové, také už z dávného pravěku pop musiky: Léto dlažbu žhaví. Dnes a včera už dlažba byla žhavá. Mé bosé nohy si užily tepla. Ráno, mne v tramvaji oslovil pán, podivoval se, že chodím bos. Prý by se bál střepů. Onehdy si díky střepům píchl kolo. Dali jsme se do řeči, vykládal mi jak chodí do klubu otužilců, pak z něj vylezlo, že tu studenou vodu používá na léčení své diagnosy.

Říkal mi ji, ale zapomněl jsem ji. Také jel do Bohnic, on na kontrolu, já do práce. Tím začal poměrně náročný den, který jsem skončil večer skupinou. Mezitím jsem toho měl víc. Komunitu, poradu, vyhazovali jsme dva pacienty, nějak se jim nechce spolupracovat, asertivitu s pacienty, rodinnou terapii s manžely, skupinu a večer ještě skupinu. Skončil jsem a měl jsem pocit, že mám za sebou vykládku lodě. Pytlovinu. To bejvala dřina.

Ale relaxace a ty dvě písničky mi udělaly dobře. Někdy stačí docela málo, aby se mizerná nálada a únava odplavila něčím tak prostým, jako je ležení na podlaze, pozorováním svého dechu, představy, že s každým výdechem odplývá bolest, únava a napětí. V takových případech jako je dnes, miluji tyhle maximálně jednoduché techniky.

Ty písničky jsou hodně staré, ale mne pořád baví, mám rád muziku, která má kvalitu. A Petr Novák a Eva Pilarová, to v každém případě kvalita je. Jo, už mnohý můj idol z mládí, bud už je dnes neznámý, nebo po smrti. Ale naštěstí zbyla tu muzika a ta je krásná pořád. I když už davy za nimi nešílí. Petr Novák už je skoro dvacet let po smrti a paní Pilarovou poslouchám jen z desek, co mám, nebo na internetu.

V sobotu bychom měli hrát divadlo. Už se termín blíží, napětí před premiérou stoupá. Mám pocit, že opět herci neumí text, nejsou připraveni podle mých představ a zase čekám jak vše dopadne. Sice mne divadlo neživí, ale ty texty jsem napsal a mám takové docela skromné přání, aby vyzněly aspoň tak, jak jsem při psaní doufal, že vyzní.

Inu, když se jeden dá na tu „uměleckou” dráhu, má jen o co si řekl. Ale jak říkávala má katolická žena Petra, původně herečka. „Co je to za herce, když nevydrží dvě hodiny ostudy?” Za herce, nebo autora, který bude také na jevišti. Autorské divadlo má svůj půvab. Autor se hned dozví, co si lidé o jeho textech myslí.

Nejen textech, ale i provedení. Autor, průvodce a režisér v jednom. Vzal jsem si docela hezký kus. Jo tak už to mám, netroškařím. Tak trochu jako Rusové. Tisíc kilometrů žádná dálka, čtyřicet stupňů mráz, není žádný mráz a čtyřicet stupňů vodka, není žádná vodka. Jsou docela velkorysí.

Poslouchal jsem včera a dnes na Primě Putina. Oliver Stone s ním dělal rozhovory. Inu slušná propagandistická akce. Ani jsem se nijak nepodivoval. Rusko, Sovětský svaz a znovu Rusko, vsjo ravno. Žádný rozdíl. Levičák Stone málem hýkal nadšením. Putinovi tu propagandu nemám za zlé, ale někteří levicoví nadšenci by si ten ruský zázrak měli prožít, někde na vesnici dva tisíce km od Moskvy.

Ani bych jim nepřál ten pravý sovětský, nefalšovaný zázrak. Ten současný ruský by docela stačil. Mám ruskou kulturu i Rusy samotné rád, ale nedělám si o nich pražádné iluze. Natož o Putinovi. Jo jo.

Autor: Jan Jílek | úterý 20.6.2017 23:56 | karma článku: 13.64 | přečteno: 249x

Další články blogera

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 1207 | Diskuse

Jan Jílek

Stav smíření a stav rezignace

Umění je krása a také dřina. David dorazil na vteřinu přesně v 9:30, a netušil jsem, že odejde odpoledne. Probírali jsme scénář filmu od začátku do konce.

19.11.2017 v 1:39 | Karma článku: 14.78 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jan Jílek

Chtěl jsem být guitar man

17 listopad. Zažil jsem už dost sedmnáctých listopadů, abych mohl říci, jestli jsem, nebo nejsem rád, že jsem se jich dožil a prožil.

17.11.2017 v 2:15 | Karma článku: 14.92 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jan Jílek

Kecy a skutky nejsou totéž

„Všechno je jinak.” Pravil moudrý rabín. Podobně jako moudrý rabín, pravil i Vašek Dušek, stomatolog a chirurg, co mi měl dnes dělat implantáty.

16.11.2017 v 17:47 | Karma článku: 14.86 | Přečteno: 535 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.09 | Přečteno: 1207 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 529 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 848 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 143 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 209 | Diskuse
VIP
Počet článků 869 Celková karma 16.94 Průměrná čtenost 717

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.