Jak už to bývá, všechno hezké má své stíny. Čtyři dny volna, abych v poslední den dostal virózu. Hnusnou, málo hezkou. Má ovšem své výhody, nemám chuť k jídlu.
Jen se povaluji v posteli, nikde nikdo, svatý klid, občas vstanu, protáhnu bolavé tělo, uvařím čaj. Teď jsem si udělal kafe. Abych měl na tu virózu sílu. Potím se, což je dobře a píši blog. Nebaví mě ležet.
Viróza je taková „černá labuť.” jak o ni píše Taleb. Z ničeho nic se vynoří a už je to. Prostě mi není dobře. Virózy u mne probíhají většinou lehce. Jeden dva dny. Neumím je předpovídat, ale většinou si s nimi umím poradit. Hodně pít nealkoholické nápoje, nakonec jiné nepiji, ležet, potit se a mezitím usínat.
Prospat se,nechat tělo ať odpočine, a za den, maximálně dva, je viróza pryč. Jo jsou negativní černé labutě, viróza, cunami, nebo útok na obyvatelstvo nákladním autem, například. A jsou pozitivní černé labutě. Třeba když přijde nabídka na natáčení v televizi, zamiluje se do chlapa krásná a hodná dívka. Nebo zbohatnutí díky nápadu, který dlouho kolkolem kroužil, až se jednomu zcela rozsvítilo.
Člověk musí mít u těch pozitivních labutí štěstí, mimo jiné a u těch negativních být připraven, na to, že vždy se může něco zvrtnout, dokonce se ani nepoučí z těch chyb, protože většinou tyhle věci jdou mimo jeho moc. Jedna z možností jak čelit černým labutím, je třeba několika příjmový zdroj. Na cestách, jsem měl rozdělené peníze do několika menších částek, tak abych nepřišel o vše. Pokud by mne někdo chtěl okrást.
Samosebou, černým labutím, typu, najíždění autem do bezbranných lidí lze zabránit asi jedině tak, že se vypakuje skupina lidí, kteří se z ní rekrutují. Domácí, kteří celá léta neměli tuhle potřebu, asi ji nebudou mít nadále. Ano je tu sice kauze „Hepnarová.” Ale to je skutečně výjimka. Nikoliv opakující se jev na evropských prostranstvích.
To je určitě bezva, že politici, po takové události mají soucit a solidaritu s postiženými, leč postiženým je to platné jak mrtvému zimník. No nic, sluníčkáři, stejně jako bolševici jsou ve své touze po moci nekorigovatelní a zřejmě se jich budeme muset zbavit, cestou zákonnou, ale nekompromisní. Jak bolševiků, tak sluníčkářů.
Když v devadesátých letech minulého století se začali u nás objevovat drogy, byla dost velká část lidí, náramně tolerantní. Jejich tolerance jim vydržela přesně do chvíle, než ty drogy vygumovaly někoho z jejich rodiny. Pak najednou bylo po pochopení a toleranci. Možná až nějaký uvědomělý terorista najede do vládní kolony, pak třeba pozůstalí politici pochopí, že se to týká i jich.
Nemyslím, že taková vygumovaná hlava fanatismem, si bude říkat, že do politiků ne, ty nám přece umožnili sem přijít. I když pravda i takové názory jsem v diskusích četl. Těma vymatlaným magorům, je jedno, že se rozjedou do davu, kde mohou být i muslimové, malé děti, těhotné ženy. Jak tak sleduji, tak tohle „náboženství míru„ to samé dělá v Egyptě, Iráku v Sýrii, Afganistanu, Nigérii a ještě jinde. Zabíjejí křesťany, muslimy, kohokoliv. Moc si nevybírají.
Vždy, když čtu ty „učené” výklady o tom, proč se tak chovají, co jim vlastně schází, tak mě mate, že ti lidé, co píší ty traktáty o ničem, se jen nepodívají kolem sebe. Pravda, aby jim někdo za ten traktát zaplatil, potřebují k tomu dodat nějaký„věrohodný” příběh. Tak složitě vymýšlí důvody a jsou vedle, jak ta jedle.
Ti jedinci s vymatlaným mozkem, kopající kolem sebe, zabíjející bez výběru, nemají ani hlad, ani jim není zima, dokonce nejsou ani nevzdělaní. Jen mají vymyté mozky, podobně jako je mají vymyté sluníčkáři a bolševici.
Někdo víc, někdo méně. Vymaštěný feťák krade, nikoliv, že měl smutné dětství, ale jen z toho důvodu, že mu drogy vymastily hlavu a on v tu chvíli není ochoten se chovat jinak. Terorista s vymytým mozkem, nezabíjí z toho důvodu, že se cítí frustrován, on má vymytý mozek a věří, že zabitím nevěřících se dostane do ráje. Kde k tomu přišel? Přeci v mešitě u svého imána. Nikoliv na ulici, protože měl hlad a nechodil do školy.
Ono je velmi snadné uvěřit, tedy pro někoho, že díky své víře jsem člen „panské rasy.” Panské rasy, která vládne a všichni ostatní jsou povinni prokazovat svou víru, podle představ těch správných a neochvějných věřících. No, to si můžeme nechat líbit, ale také nemusíme. Jo jo.
