Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Smazaný příspěvek

Příspěvek byl odstraněn autorem blogu. Opakované vložení může být smazáno redakcí.

MB

Mému otci by letos bylo 98. Zajímavé, v podstatě není dne, kdy bych na něj nevzpomněl. Dobový, autoritativní typ s prvky výchovy živna. Můj nekonečný trapič! Nesmírně jsem si vážil, když jsem s ním mohl jít na pivo - nebo popíjet doma. Pocit uznání! Když se dopila lahev, já se mladicky domáhal další - (Zásoby nekonečné). Káral mne a umravňoval - já se ráno styděl. Říkal jsem si, to není možné, jsem podle zvrhlý! Doba ukázala - On by se taky opíjel a veselil. Zřejmě v nějakém věku, ale Rozum, započně předbíhat Tělo! Zkušenější, již vidí svá rána opilcova, rozhozený tlak - Oko kalné s dechem nečistým! Role se zcela pak přehazují. Dnes jsem to já, který zejména na chalupě brzdí a umravňuje dcery své a vybízí je k umírněnosti ! (Klasika grilů a pivních - domácích bečko sezení) ... Rozum již taky předbíhá tělo ! ... Sláva našim otcům, jsme kusem jich. Dnes tedy prudím zase já ... :-)

2 0
možnosti
IN

Krásné, drsně dojemné vzpomínky také patří do dědictví. Měli bychom se víc věnovat svým blízkým, bohužel v dětském věku si to někdy moc neuvědomujeme, teprve když jsme sami starší, ke konci života, pak olitujeme, že jsme jim dost neprojeviovali svoji vděčnost a lásku. Pozdě pak si uvědomujeme, že jsme mohli asi víc pomoct, zavolat, ale nezavolali, stačilo podržet za ruku, ale nebyli jsme vždy jim nablízku, jak bychom si to dnes přáli.V

4 0
možnosti
VF

Drsný otec chlapcům tak nevadí. Měla jsem dětství jak v peřince, ale když mě něco trápí, pomáhá mně vzpomínka na dědův těžký život. Hůř na tom jsou děti z děcáků. Jsou samy.

0 0
možnosti
Foto

I64v39a43n 82M22a19r19e66k

14. 4. 2019 16:47

Krásná, i když trochu smutná je vaše zpověď p.Jílku, karma. R^

Kupodivu jsme (alespoň co se našich tatíků týče) měli podobné osudy. Jenže u mě jeho "záliba" v alkoholu zanechala divnou reakci. Jsem totiž abstinent.

Navíc navzdory jeho mínění o mé budoucnosti jsem se stal mašinfírou, o tom se tvrdí, že není povoláním ale koníčkem, což mohu potvrdit i dnes, kdy jsem již pár let v penzi. Když nic, alespoň mám nač vzpomínat, a že těch příhod bylo.

Přeji hezký zbytek víkendu a bezproblémovou rekonvalescenci. R^

5 0
možnosti
JJ

J43a91n 36J66í59l72e16k

14. 4. 2019 16:49

Já jsem taky abstinent, dokonce celých 35 let. Jo povolání strojvůdce je kouzlo. Jinak díky za komentář a přání zdraví. R^

0 0
možnosti
  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 718x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články