To ještě máte dobré! Moje tělo nečeká na ráno. Občas po půlnoci mne vzbudí tok myšlenek a musím vstát a zapisovat je. Když jsem líný a nevstanu, ráno již žádné myšlenky nejsou.

Ano, dostáváme se do věku, kdy nás překvapuje náhlá jasnozřivost, jakési vnuknutí Boží. A náhle rozumíme věcem, kterým jsme nerozuměli. Je to krásné. Ale časem přijde stav, kdy nás budou napadat pitomosti a my jim budeme věřit...

Také jsem dělal ochotnické divadlo. (Pak jsme přešli do politiky. Zakládali jsme OF a pak ODS.) Jezdili jsme na přehlídky. A za největší svoje ocenění za režiji jsem považoval výrok poroty k jedné herečce. Hrála holičku. "Vám se to hraje, když jste povoláním kadeřnice!" Ona byla učitelka. A bylo to prosté. Přiměl jsem ji k tomu, aby jedno dopoledne ztrávila v pánském kadeřnictví. Prý jsem byl pes. Zkoušky často končily po půlnoci. Po Listopadu jsem se přestěhoval, ale závidím kamarádovi, který v tom pokračuje...

Pro jistotu se zabývám tím co je, nikoliv co bude? Ale jinak díky za komentář.