Jestlipak se nekdo take ozve me too tady?

https://praha.idnes.cz/policie-patra-muz-onanoval-v-metru-dtz-/praha-zpravy.aspx?c=A171025_104608_praha-zpravy_rsr

Jímá mi závist, neboť mé nikdy žádná neharašila, asi proto, že jsem nehezký a nemajetný a nemám tu správnou auru a ..prostě mě jímá závist a tak je štěstí, že stáří tuto špatnou vlastnost postupně velmi otupuje....

Ne vždy je o co stát. Věřte mi.

Můj životní popis konjukturního , recesního a depresivního harašení ! 1) Užaslé oko studenta na spartakiádě v Praze - mega panelák obnažených dívek dorostenek, převlékaly se po cvičení ! 2) Navštívil jsem matku, zdravotní sestru, na zámečku Linhartovy - u vchodu hlídka žen, dodnes nevím - rozruch po celém objektu, přišel nějaký mladík ! - péče o ženy s duševním onemocněním ... 3) Probuzení - Úder železem do hlavy, aha toť radiátor ÚT - proč spím pod ním a v jakém bytě, to, pravda nevím ... 4) Jedu do práce tramvají - lepá děva sedí u okna. Vilné oko polostarce bádá - Co by - kde by ... Tu dívka k mému překvapení vstává a oslovuje mne ! No jo, ale ona mi sdělila - "Sedněte si prosím" ! ....

A co mám říkat já, jemuž se stala obdobná situace v druhé třídě při vyučování a dotyčná spolužačka šla požalovat soudružce učitelce:

Dostáváme se do situace, kdy není nic jasné. Jaký je rozdíl mezi tím, co je milostná, namlouvací hra, nebo harašení. Jak tuhle situaci rozlišit. Jak si vyložit, když mne žena pozve domů, sedne si na klín, nechá se obnažit a pak řekne, „byla jsem obtěžována”.

Zdroj: https://janjilek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=630622

Jestliže mě dodnes irituje, že jsem tehdy nedokázal najít účinnou obranu na to, že mě spolužačka v lavici začala osahávat, tak teď mě irituje Vaše minuska, protože je bez komentáře a rady, co jsem tehdy s tím měl dělat.

Asi nejrozumnější, co jsem k tématu kdy četla.

precetl jsem si to uz u Tebe a proste: není co dodat, Jene

mej se hezky

Me too!

Je mě cca 15 let jedu nacpanou trmvají T2 do školy. Proti mne dáma s mohutným poprsím. Dav mne na ní tlačí já jako nesmělý trouba se snažím uhýbat, dáma to zaregistruje a vychutnává si studenta s rudýma ušima tím že na mne svým poprsím sama schválně dotýkám. Celá tramvaj se tím mým marným "zápasem" baví. Tehdy to bylo z dnešního pohledu nepochybně harašení. Pro mne to byla zkušenost, ze které jsem se poučil a v budoucnosti jsem zareagoval v obdobné situaci jinak.

Dámy prominou, většinou ta iniciativa vychází od muže, ale existují i opačné případy.

Harašení - další kšeft pro právníky šířený z USA, Není divu, je to země oplývající spoustou právníků a netušených možností. Kde je možno vysoudit miliony za to, že mi prodejce neřekl, že Ferari je silný a rychlý auto, poté co jsem ožralý narazil do sloupu daleko od silnice, nebo za sušení kočky v mikrovlnce, za nepoučení před operací atd.

Obava z obvinění z harašení vede k absurdním situacím - třeba profesor zkouší či dáva konzultace ve své kanceláři vždy s otevřenými dveřmi, aby mohl přísahat a dokázat na detektoru lži, že nebyl s ženou v uzavřené místnosti sám. Má to tak v krvi, že se tak chová i u nás. Sám jsem zažil následující situací - kancelář se skleněnými lítačkami. Amík přináší doklady české kolegyni. jednou nohou vzadu přidržuje otevřený lítačky, předklání se do holubičky a natahuje se, aby jí ten materiál dal na stůl až se převáží a padne na hubu. A to vše, aby se ty ́dveře nezavřely.

Přidržení dveří, dání přednosti ženě i taková elementární slušnost je v americe harašení.

Ohledne tech pravniku: podobne je to zde v Kanade...a tady je neco o jejich poctu nekdy asi z 2011:

http://www.slaw.ca/2012/11/25/the-size-of-canadas-legal-profession/