Kryštof Kolumbus a Chuck Berry
Jsem otrlý, už jsem něco reklamoval, většinou to bylo bez potíží, takže se uvidí. Ale mám naštěstí ještě jednu, mohu si tedy své oblíbené knihy přesunout PC, do čtečky a číst si a číst si. Ale zřejmě už si nepořídím stejný typ čtečky, neboť tuhle jsem měnil hned první den, kdy jsem si ji koupil, takže potřetí ji šanci nedám. Občas se člověk splete a nic není dokonalé. I když pochybuji, že mi budou chtít vrátit peníze. Zřejmě mne čeká velká bitva.
Abych se lépe připravil, poslouchám jako doping „Americká tragedie,” od Rock&rollBand Marcela Woodmana.Baví mne ty přetextované staré rokenrolové fláky. Většinou jsou vtipné a mají ten správný rokenrolový náboj.
Indii hledal Kolumbus
a skončil někde v Jú Es Ej
když mu to řekli, byl to hnus
Kryštof byl vzteky šílenej.
Stejně to musela být pecka, tři měsíce přes Atlantik a místo v Indii skončit někde v Karibiku a do smrti nepochopit, že přistál zcela někde jinde. A do Indie se pořád muselo podle Mysu dobré naděje, tedy podle Afriky a pak Indickým oceánem. Nakonec tu Novou Zem pojmenovali podle zcela někoho jiného. Takže ta píseň relativně odpovídá tomu, že mohl cítit hnus, když přistál skoro v Jú Es Ej, no skoro kousek od Floridy.
A jestli potkal Chucka Berryho se fakt neví. I když, co by ne, ve fantazii je možné všechno a Chuck by možná mohl zahrát „Maybellene,” Ale takhle ji zahrál aspoň nám. Pochopitelně jednoduchá skladbička, ale to je na rokenrolu to krásné, žádné složitosti, rytmus a už to jede.
Je to stejně krásná kombinace černošského rhythm-and-blues a bílé country-music. Tam se prostě sešla USA a bylo vymalováno. Dodnes je ta kombinace základem té muziky, které se říká rock a hraje se v nejrůznějších kombinacích. A začalo to pár černých a bílých hochů, jako byli Litte Richard, Fats Domino, Chuck Berry, Bill Haley, Elvis Presley a další. Nemělo to chybu a opravdu ta muzika je pro dost lidí, včetně mě, výrazem svobody.
Svoboda, to je asi nejvíc, co člověk může mít. Když je málo peněz, dá se s tím žít, ale když není svoboda, aspoň já se dusím. A vůbec se mi nelíbí, když pitomci hlásají, že na co člověku svoboda, hlavně když je pořádek. Jo už Mojžíš věděl, když vyváděl Židy z Egypta, že jim musí vytlouct z hlavy ty plné hrnce egyptské, aby mohli dojít svobodně, pochopitelně s útrapami,do Země zaslíbené.
Svobodně myslet, svobodně žít. Tohle když si necháme vzít, budeme zas kňučet, jak staré kurvy, co lkají nad ztraceným mládím a ti, co nám tu svobodu, když je necháme, vezmou, budou s se nám jen smát. Tehdy i v USA se ten rokenrol nijak lehko neprosazoval, ale nakonec se prosadil.
Prosadil se, s ním alespoň podle zákona, padla rasová segregace a tím se prosadila rovnost. Ne ta socialistická, kdy jsou si všichni rovni v chudobě, ale rovnost v šancích. A jestli je někteří nevyužili, jejich problém. Ale to už je jiná písnička. Jo jo.
...I took my loved one over 'cross the tracks
So she can hear my man awail a sax
I must admit they have a rockin' band
Man, they were blowin' like a hurrican'
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Jan Jílek
Úplně konformní chlápek
Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.
Jan Jílek
Slavná nevítězství
„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.
Jan Jílek
Asi nebudu nejlepší
Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.
Jan Jílek
Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu
Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.
Jan Jílek
Docela dobré dědictví
Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.
Jan Jílek
Bramboračka na talíři i v hlavě
Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.
Jan Jílek
Dvě pravidla
Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.
Jan Jílek
Dvě víkendové radosti a jedna šmouha
Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.
Jan Jílek
Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti
Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.
Jan Jílek
Útržky úvah posledních dnů
Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.
Jan Jílek
Kouzlo nechtěného
Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.
Jan Jílek
Když se to umí, je to ke koukání
Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.
Jan Jílek
Umím číst, to je všechno
Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.
Jan Jílek
Brazilský kafe a anglický čaj
Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.
Jan Jílek
Zřejmě nebude hlupák
Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x