Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Buď s Bohem Hraběnko!

Před pěti lety jsem napsal na abíčku blog pod názvem: Hraběnka. Dnes jsem byl hraběnce na pohřbu. Nic z toho, co jsem tehdy napsal, nevezmu zpátky. Jen dodám, že dnes mě poprvé skutečně zarmoutila. Překopíruji ten blog sem. 

Hraběnka listopad 2010
Vrátil jsem se dnes domů celkem utahaný. Byl to poměrně náročný den a uvědomil jsem si večer, jak mi například chybějí někteří lidé, na které jsem byl na pavilonu zvyklý. Hodně mi běžely vzpomínky na „hraběnku,” která šla loni do důchodu a s ní jakoby odešel velký kus ducha oddělení. Mnozí lidé mě podezřívají, že pohrdám ženami. Myslím, že jestli se v něčem lidé, co mě málo znají a soudí, se pletou. Pletou se právě přesně v tomhle bodě.
Hraběnka byla žena, které jsem si mohl vážit a obdivovat ji za její práci, ale i za ženskost a to přesto, že nebyla vůbec mladá, když jsem se s ní při svém nástupu na oddělení seznámil. Vážil jsem si jako zdravotní sestry, ale i jako ženy. Byla to dáma ze středoškolským vzděláním, ale přehledem a znalostmi přečnívající většinu psycholožek, které se tam za mého působení vystřídaly.
Byla to žena, o níž by si nikdo netroufl říci, že vedle nějakého muže byla nikým. (Jak dnes výstižně na skupině prohlásila Víťa k jednomu členu skupiny) „Cítila bych se s tebou, nikým vedle někoho.” Myslím, že tohle by hraběnku, tak jak sem ji znal, říci ani nenapadlo.
Ten Víťin výrok mě zaujal. Cítil z něj, jak se některé méně sebevědomé ženy cítí vedle sebevědomého muže. Vlastně to bylo při debatě, mezi ní a jedním členem skupiny o jeho vztahu k ženám. Zaznělo v ní mnoho zajímavých věcí. Nechápal z jakého důvodu mu jeho partnerka vlastně bez nějakého vysvětlení odjela do Ameriky.
Svou řečí pobouřil přítomné členky skupiny, kterým se zase díky jemu podařilo také něco pochopit. To se tak na skupině děje. Během skupiny pochopil něco i on. I díky Vítě. Ale pokud se vrátím k hraběnce, tak jestli mi některá žena v životě něco ukázala něco velmi pozitivního o ženách, byla to ona. Poznal jsem jednu z mála těch zralých žen, které uměly zestárnout, zachovat si při tom ženskost a moudrost.
U hraběnky si neumím představit, že bych o ní někdy měl mínění jako o přerostlé holčičce, která hledá někoho, kdo ji zbaví všech jejich trápení.
O hraběnce se dá říci, že si byla především vědoma toho, že i nepříjemné věci, které se udělají mohou v konečném důsledku být zdrojem radosti. Ona to tak nikdy neformulovala. Tahle formulace napadla mě dnes při skupině v blázinci, když jsem poslouchal jednoho gentlemana, který svou spokojenost a abstinenci a zvládáním života podmiňoval pohodou a příjemným prožíváním života jak v práci, tak v soukromí. Ale k ni to sedne.
Díky tomu dobrému muži jsem si zcela vážně uvědomil kolik nepříjemných povinností jsem v životě musel splnit, kolik trápení jsem musel z něčím projít, abych na konci toho všeho cítil vlastně radost. Radost, jíž jsem naprosto neočekával. Radost, jež vůbec nebyla plánována , natož předpokládaná. Nemám na mysli tu radost, když se řekne. „No a mám to za sebou.” ale radost z toho co vzniklo. Uvědomil jsem si že i série nepříjemných činností může být zdrojem radosti. Úklid, praní, nákup, čekání ve frontě, učení se nových věcí atd mohou být velmi často zdrojem napětí, momentální nepohody a přesto z dlouhodobého hlediska se jeví jako zdroj radosti a spokojenosti z konečné výsledku a postavení ve společnosti.
Tyto věci, stejně tak jako vztahové, kdy konflikt například vůbec většinou nebývá nic příjemného mezi lidmi a přesto ten nepříjemný konflikt, který pokud je zvládnutý, přináší vyjasnění mezi lidmi, stanovení pravidel a povinností, které svým způsobem usnadňují život. K tomu také zvládnutý konflikt, přináší dále také odměnu a požitek z dobře prožívaného vztahu.
Tohle umění hraběnka ovládala dokonale. Dnes když jsem na ni vzpomínal jsem ji srovnával z několika ženami, které hrály v mém životě dost velkou roli a uvědomil jsem si tu její odlišnost od nich. Všechny převyšovala.
Hraběnka věděla skutečně jedno, že pokud člověk chce něco mít. něco, co je hezké a příjemné. Tak že splnění té touhy je většinou více či méně bolestivá záležitost. Měla ráda, když se k ní muži chovali jako k ženě, ale zároveň necítila potřebu být rozmazlována. Věděla, že pokud bude závislá na tom, že ji někdo udělá šťastnou a nebude si štěstí umět zařídit sama, bude jen nikým, kdo bude vedle někoho. Obviňující a prudící. Jenže ona volila vždy vlídná slova.
O mě věděla, že mě lze utáhnout na dobré slovo. Nikdy nebyla líná mě požádat pokud měla potřebu něco ode mne chtít. Prostě si řekla. Ať se to týkalo čehokoliv. Vždy to bylo většinou spojeno s pacienty. Ale měla o ně zájem a věděla, že mnohé není v jejich možnostech, tak požádala mě. Vždy formou, co se jí těžko dalo odmítnout.
Většina žen, které jsem v životě měl jako partnerky by se v tomhle mohly od ní od hodiny učit, jak se zachází z mužem jako jsem já. Hraběnka si byla vědoma toho, že většinu věcí, které ode mne žádá, rozhodně nepatří do popisu mé práce. Nepatřilo a přesto jsem to udělal, když mě požádala. Na její přání jsem udělal mnohé toho, co jsem rozhodně nemusel. Pro většinu psycholožek a mých partnerek, které byly mladší přitažlivější, ani desetinu. Ony totiž to, co byla z mé strany laskavost vydávaly za moji povinnost. Tím to zabily. Necítil jsem povinnost se starat o jejich blaho pokud se chovaly tímhle způsobem.
Tyto dospělé ženy, které měly potřebu být rozmazlovány, zároveň měly potřebu se vyhnout konfliktům. Aby nakonec zjistily tu smutnou pravdu, že úsilí o vyhnutí se nepříjemných konfliktů, činností, práce jim přinese jen větší konflikty, více činnosti a více práce. Vyhnou-li se konfliktu se mnou, nebo s jiným mužem, aby v dalším vztahu, zaměstnání, řešily totéž a ve větší míře. Nebo zvolí-li nevhodnou formu, nedostanou nic, pře sebevětší úsilí.
Hraběnka a jí mnohé podobné, jichž sice bylo podstatně méně, než těch nezralých lidí, si vždy udělali svoje. Svoji práci na rozdíl od těch nezralých neházeli na druhé. Ne vždy se jím ta činnost líbila, ne vždy to, dělali to z radostí a rozhodně u většiny toho nejásali nadšením. Ale byli ušetřeni toho utrpení, které následuje vždy, po tom čemu se vyhneme. Co vím, tak hraběnka také neměla svůj život jednoduchý, ale vydržela, setrvala a tím se učila zvládat a ovládat sebe.
Na ní se dalo ukázat to moudro, které říká: „Změn sám sebe a už nemusíš měnit svoje okolí.” 
Moc se mi po vás Hraběnko stýská, moc. Škoda, že mezi nás nepřijdete. Chápu, že se vám nechce. Také jsem se už nikdy nešel podívat mezi plavce, když jsem odešel od plavby. Ale chybíte mi. Jste jednou z těch dospělých lidí, které jsem v životě potkal. Je smutné, že ty mladé ženy, které mohly s vámi být a pracovat vedle vás, si toho moc od vás nevzaly. Toho ženského i profesionálního. .Je to vážně jejich škoda. Ale tak už to bývá. Cenila jste si mě jako muže i jako kolegy. Zřejmě jste nacházela důvod a já jsem zase měl důvod vám to věřit.

  

Autor: Jan Jílek | čtvrtek 3.9.2015 13:36 | karma článku: 14,60 | přečteno: 860x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,63 | Přečteno: 2390x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 30,94 | Přečteno: 2050x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95 | Přečteno: 2441x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

5.5.2019 v 11:17 | Karma: 17,42 | Přečteno: 658x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49 | Přečteno: 1138x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Úplně konformní chlápek

Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.

25.4.2019 v 14:49 | Karma: 16,69 | Přečteno: 624x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Slavná nevítězství

„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.

19.4.2019 v 15:42 | Karma: 17,50 | Přečteno: 519x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Asi nebudu nejlepší

Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.

17.4.2019 v 15:22 | Karma: 17,35 | Přečteno: 587x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu

Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.

15.4.2019 v 11:46 | Karma: 18,60 | Přečteno: 851x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Docela dobré dědictví

Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.

14.4.2019 v 14:06 | Karma: 24,14 | Přečteno: 764x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Bramboračka na talíři i v hlavě

Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.

12.4.2019 v 13:29 | Karma: 20,49 | Přečteno: 662x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě pravidla

Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.

9.4.2019 v 9:53 | Karma: 17,78 | Přečteno: 564x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě víkendové radosti a jedna šmouha

Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.

8.4.2019 v 11:57 | Karma: 19,48 | Přečteno: 597x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti

Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.

6.4.2019 v 18:01 | Karma: 15,72 | Přečteno: 620x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Útržky úvah posledních dnů

Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.

3.4.2019 v 22:41 | Karma: 20,46 | Přečteno: 621x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Kouzlo nechtěného

Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.

1.4.2019 v 12:56 | Karma: 24,45 | Přečteno: 819x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Když se to umí, je to ke koukání

Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.

31.3.2019 v 8:08 | Karma: 16,38 | Přečteno: 548x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Umím číst, to je všechno

Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.

30.3.2019 v 2:28 | Karma: 19,41 | Přečteno: 741x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Brazilský kafe a anglický čaj

Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.

27.3.2019 v 7:52 | Karma: 12,17 | Přečteno: 477x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zřejmě nebude hlupák

Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.

25.3.2019 v 12:01 | Karma: 28,15 | Přečteno: 851x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 718x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články