Dělám-li na co mám, může to být radost

17. 01. 2019 15:38:14
Trochu se vrátím k blogu o řeznících kolegy Zieglera. Také bych byl rád, kdyby lidé, co mají na řemeslo ruce i hlavu, ono řemeslo se zlatým dnem dělali.

Za dvacet pět let terapeutické praxe jsem se setkal se stovkami mladých lidí, kteří prošli léčebnou, kteří neměli žádné vzdělání, mimo toho základního a přitom absolvovali několik pokusů o získání vzdělání na středních školách. Ty nedokončili. Ti kluci a holky valnou většinou nebyli z nějakých drastických poměrů, pouze, jak se ukázalo v té terapii, jejich rodiče je přecenili.

Pochopitelně, fetování, hazard, alkohol jejich schopnosti nevylepšil. Ale, jsem přesvědčen a mnozí, moje přesvědčení potvrdili, ti kteří po absolvování ústavní terapie pokračovali v následné terapii, si doplnili vzdělání, mají velkou šanci,třeba získáním výučního listu, kdy už rodiče neměli takový vliv na jejich rozhodnutí, čím se živit.

Skupinová terapie umožňuje i nahlédnutí na své možnosti a sebe posouzení. Je ovšem také nutné říci, že u mnohých se ukázali opravdové předpoklady ke studiu a terapie jim dodala odvahu středoškolské a vysokoškolské studium absolvovat.

Hlavní problém vidím nikoliv nějaké politice státu, ale v pohledu rodičů na své děti, které jsou vedeny k tomu, aby absolvovali studium, na které by normálně neměli, absolvují školy, které mají název střední škola, vysoká škola, ale jsou ji schopni absolvovat lidé, kteří by na běžné střední škole, první republiky, či i totáče, jednoduše nebyli ani přijati.

Nebyli přijati nikoliv z politických důvodů, ale z důvodů vysokých standardů, jejichž plnění ony školy při přijetí vyžadovaly. Má-li kdo průměrné IQ, což vůbec neznamená omezený, leč přesto k něčemu limitovaný, lze obrovskou dřinou se na takovou školu dostat, pokusit se ji zvládnout, ale z mého hlediska tenhle přístup a požadavek mnohých rodičů je pro potomka destruktivní.

Studuji-li na co mám, může být studium radost. I když je to občas dřina. Dělám-li něco na co nemám, je to jen dřina a radost v nedohlednu. Rodiče nejsou soudní, děti jsou přesvědčovány, že stačí jen chtít, snažit se a bude vyhráno. Bohužel samotná píle, kde není talent a nadání jednoduše nestačí.

Děti plní nikoliv svá přání, ale naplňují mnohdy nenaplněné ambice svých rodičů. Takových případů jsem viděl stovky. A přitom by stačilo jen vzít na vědomí, že živit se jako řemeslník, není hanba, že ti lidé jsou prospěšní, díky své prospěšnosti zažívají i jistou hrdost. Ale i k tomu je potřeba změnit pohled. Chápu, že rodiče chtějí pro své děti jen to nejlepší, ale otázkou je, zda co chtějí rodiče, je vždy pro děti to nejlepší. Jo jo.

PS: Jsou rodiče, co své děti zase podceňují a jejich děti nevystudují, protože je jejich rodiče dokáží přesvědčit, že jsou nuly, co nikdy nic nedokážou. To je zase druhý extrém. Není jednoduché, najít ten zlatý střed. I když je nutné ho najít. Nakonec, život mnohdy sám ukáže, kdo co na co má. Ale už u toho nejsou ambiciozní, či despotičtí rodiče.

Autor: Jan Jílek | čtvrtek 17.1.2019 15:38 | karma článku: 18.65 | přečteno: 427x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 240 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 1489 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 472 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
VIP
Počet článků 1219 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 717

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...