Takové krásné ráno
Většina lidí má dojem, že se jich to netýká. Což je skoro pravda. Ale nikdo nikdy neví, koho se ten „zázrak změny vědomí” dotkne. Což je vlastně docela blbý. A vlastně i krásný. Nakonec je to podobné celému životu. Žijeme každý po svém a nikdy nevíme, komu ta svíčka kdy dohoří. Žijeme vlastně v blahém bezvědomí.
Ono blahé bezvědomí nás udržuje v naději do poslední chvíle, že my to nebudeme, bude to někdo jiný. Dost často nám tohle zjištění vydrží dost dlouho, ovšem, než na nás přijde řada. S koncem života, či s tou výše zmíněnou alkoholickou, či toxickou psychózou, jak se učeně tomu zbláznění z chlastu, či drog říká.
Dnes ráno mi napřed jedna klientka oznámila, že má nemocné děti, tedy nepřijde, naštěstí byla tak slušná, že mi tu zprávu neposlala někdy v pět ráno, pak mi volala právě další klientka, že se jí zřejmě muž z toho chlastu a fetování, v poslední době měl několik málo recidiv, asi zbláznil. Cituji její slova“„ Je divný a nechce mluvit s nikým jiným, než s vámi.” A popsala mi příznaky. Mínil jsem, že by spíš byl vhodný psychiatr. Ale prý jen se mnou. Tak uvidíme. Stejně ho nasměruji jinam.
Jo, život není peříčko. A jeden si nemůže ani říci s tou slečnou: „Život není peříčko, ale pořádný péro, to je život.” Tady se to nehodí. Dámy jistě prominou. Docela slušný člověk. Jen ten chlast a fet.
To už tak bývá, pijeme, fetujeme, pak dostaneme ten nápad, že přestaneme, což je bohulibý nápad, abychom zjistili, že jsme se střízliví z toho vysazení zbláznili. Ale zas, když se toho ujme doktor s lékárnou za zády, většinou to dobře dopadne. Dostaneme se z toho.
Tohle se týká většinou alkoholiků. Jak probíhá delirium, lze najít na Wikipedii, zde je odkaz ze života. Pomalá sebedestrukce
Jasně většina čtenářů si řekne: „Tohle se mě fakt netýká.” A já řeknu: „Takových, co se jich to netýkalo jsem viděl tolik, že bych s nimi zahradil Labe.” No nic, nebudu čtenáře strašit víc než je nutné. Takový krásný den a takhle „hezky“ začíná. Jeden nikdy neví, co ho ten den potká. Vlastně jediná jistota na tom světě je , že vše je nejisté.
Na druhou stranu si říkám, že informace by mohla aspoň někomu ukázat, kde je a on s tím něco udělá. To za napsání článku stojí. Kdyby jen jeden. Úplně stačí. Nerad píši takové aktivační články, leč mám pocit, že někdy musím. Tak, dám si studenou osvěžující si sprchu, mám v lednici vinnou klobásu, tedy osmahnu a posnídám, k ní čaj černý jako duše a budu očekávat věci příští. Jestli s důvěrou, se teprve uvidí. A pak někdo řekne: „Chlast=slast“. Jo jo.
Jedna z oblíbených písní našich pacientů při ranní komunitě.
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Jan Jílek
Úplně konformní chlápek
Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.
Jan Jílek
Slavná nevítězství
„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.
Jan Jílek
Asi nebudu nejlepší
Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.
Jan Jílek
Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu
Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.
Jan Jílek
Docela dobré dědictví
Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.
Jan Jílek
Bramboračka na talíři i v hlavě
Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.
Jan Jílek
Dvě pravidla
Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.
Jan Jílek
Dvě víkendové radosti a jedna šmouha
Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.
Jan Jílek
Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti
Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.
Jan Jílek
Útržky úvah posledních dnů
Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.
Jan Jílek
Kouzlo nechtěného
Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.
Jan Jílek
Když se to umí, je to ke koukání
Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.
Jan Jílek
Umím číst, to je všechno
Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.
Jan Jílek
Brazilský kafe a anglický čaj
Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.
Jan Jílek
Zřejmě nebude hlupák
Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x