Bez ladu a skladu
Aha, v tuhle chvíli jsem si vzpomněl. Jak jsme jeli včera s Martinem ze skupiny, povídali jsme o politice. Podivoval se nad naivitou a neschopností se dohodnout mnohých politiků, nikoliv o těch zcela zásadních věcech, dohodnout se o spolupráci, zákonech, třeba jen těch „základních,” co nejen lidem kolem nich, ale jim samým ulehčí život.
Musel jsem ho uklidnit poukazem na skutečnost, že v parlamentu nejsou většinou žádní duševní géniové, kteří by dohlédli dál než za svůj momentální prospěch. Sami sobě většina z nich říká: „Teď z toho něco mám a co bude za čtyři roky, kdo ví?” Občas zabrání dobré věci jen z toho důvodu, že ji nevymysleli oni sami. Inu jsou jen z nás. Většina lidí uvažuje podobně.
Prostě, co není dnes, není zajímavé. Nikdo nevíme, co bude za rok, za dva, natož za sto let. Jen nám a stejně tak těm „elitám” v parlamentu nedochází, že… Podmínky se mění. My se měníme, co bylo důležité před deseti lety, dnes už není. Máme ovšem tendenci si myslet, že se nezměníme. A že se nezmění ty podmínky. Což je jeden z nejrozšířenějších omylů.
A jak mě Martin vysadil u Billy, uvědomil jsem si, že jsem se v tomhle dost změnil.Změnil v těch očekáváních. Už nemám potřebu si malovat nějak budoucnost. Ani kladně, ani záporně. Vlastně už roky říkám: „Uvidíme.” Loučí se pacient na komunitě, má spoustu krásných, uvědomělých slov a slibů, většina komunity, včetně týmu mu přeje a radí na poslední chvíli, a já ho jen klepnu do ramene a řeknu: „ Uvidíme.”
V tu chvíli se většina komunity rozesměje. Mají to za nějaký můj opakující se šprým. Jenže není. Není v tom „uvidíme,” ani negativní, ani pozitivní postoj. Jen holé očekávání, jak se ten člověk vyrovná s novou situací, co ho čeká. Pokud je třeba klientka nadšená novou známostí, ptá se mne na můj názor, přidám k „Uvidím,” jedno slovo. „Počkám a uvidím.”
Stejným způsobem se chovám k lidem, co slibují. Poslouchám, nejsem ani skeptický, nejsem ani optimistický, prostě si počkám na splnění jejich slibů. Nic nesoudím a nic neshazuji. Jen čekám. Stejně tak u sebe. Starám se v danou chvíli o přítomnost. Abych byl v klidu, soustředěný, případně uvolněný, pokud možno bez potíží a komplikací, co ne vždy se děje, protože život neběží bez komplikací, ale můžu být připravený v tu chvíli se s nimi vyrovnat.
Ona výše zmíněná klientka s velkou pravděpodobností, pokud vyslovím onu „kouzelnou” formulku, „počkám a uvidím.” Znejistí. Zeptá se něco ve smyslu: „Pochybujete o tom?” Vnímá mou poznámku, jako negativní pohled. Čímž ovšem není. jen nevím, jestli její tvrzení se naplní. Tohle ukáže čas.
Udělal jsem zkušenost, že očekávání se většinou nenaplňují. Někdy ano. Ale jen někdy. Lidé v takovém případě říkají: „Ale musím si něco naplánovat.” Jistě, plánovat mohou a je dobré mít představu jak dál, kam jít a kam se chci dostat. Mohu mít očekávání, ty se nemusí naplnit, podobně jako se dost často nenaplňují ty mazané plány, co spřádají průměrní jedinci v parlamentu.
Tím jim nic nevyčítám, měli ty nejlepší úmysly. Jak se sebou, tak s vlastí, ale chybička se obvykle vloudí. Nevyčítám, jen s nimi a mnohými dalšími lidmi nesdílím jejich nadšení pro danou věc. Podobně jako nesdílím nadšení pro nového milence klientky. A pokud se jejich nadšení nepotvrdí, jako se nepotvrdily ty miliardy co měla Číňané v téhle zemi investovat, nepropadám depresi, ani uspokojení, že jsem to říkal.
Jasně, jsou věci, které nelze pominout. Bude-li člověk škrtat v nádobě od benzínu, kde jsou výpary, je dobré ho upozornit na následky. Ty se spolehlivě dostaví. Je dobré ho informovat v takovém případě z bezpečné vzdálenosti. Ovšem nová milenka, nebo nový zákon potřebují čas, aby se ukázalo, zda se osvědčí, či nikoliv.
Jak milenka, tak zákon. Podobně jako nový president, nebo premiér. Jsou následky, jako benzínové výpary v uzavřeném prostoru, kde je při libovolném jiskření, zcela jasné. A jsou tvrzení, kde je nutné počkat na to jak to všechno dopadne.
Musím říci, že když jsem dospěl k tomuto poznání, dost se mi ulevilo. Moc si život neplánuji. Spíš jsem zvědavý, kam že se ponese. Pokud dělám tohle, či tamto. U něčeho člověk prostě neví. Sleduji, někdy dost s úžasem, co se všechno odehrává. V lásce, politice, nebo v práci.
Nabízel jsem, není tomu tak dlouho, pacientovi, aby zkusil komunitu. Tedy terapeutickou komunitu pro feťáky. Vysvětlil jsem mu, v čem by mu mohla prospět, pomoc a jaký je možný důsledek, když se vydá na cestu životem mimo komunitu dřív, než bude řádně připraven.
Vyslechl mě s vážnou tváří, nijak mi neodporoval, dal najevo, že si váží mého zájmu. Aby pak zdrhl, místo toho, aby se domluvil, že končí, že dá aspoň revers. Revers, ve kterém by mu nikdo nebránil. Zdrhl i bez věcí. Ty má uložené ve skladu. A pak něco má člověk čekat. Život stojí za sledování, někdy nejlepší divadlo, jaké je v dosahu. Jak už jsem řekl, někdy sleduji s úžasem, co všechno se odehrává. V dobrém i zlém.
V případě, že sleduji děj, máloco mne překvapí. Ony se ty děje opakují. Nemít očekávání a mnoho optimismu, přináší poměrně klidný život, kde mi zbývá relativně dost času na redukci následků blbých rozhodnutí, které udělal někdo jiný. Něčemu prostě nelze zabránit. Jsou na světě lidé, kterým nikdo nevysvětlí, že čekat Mesiáše, je dobré, ale dobré způsobem, jako na něj čekají Židé.
Líbí se mi ten židovský postoj. Na Mesiáše čekáme, ale mezitím než přijde, postaráme se, aby nám pole rodilo, zahrada vzkvétala a měli jsme díky vlastnímu přičinění, co nejvíc. Jo tenhle přístup očekávání je mi nejbližší. Tak nic, klient dorazil. Budu ho poslouchat a nic neočekávat. Jo jo.
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Kontrast v odvodech v Kyjevě a venku je neskutečný, říkají reportéři iDNES.cz
Podcast Únava vojáků i civilistů na Ukrajině je vysoká, ale stejně tak i morálka. Redaktor Michal Voska a...
Žena nedbala varování své banky, falešným makléřům poslala přes milion
Podvodníkům naletěla dvaašedesátiletá žena z Jičínska, která nedbala ani upozornění ze své banky,...
VIDEO: Strážníci v ulicích naháněli bagr, opilý řidič si jel pro cigarety
Městská policie z Krupky na Teplicku zveřejnila video z netradičního zásahu svých strážníků. Ti...
Medaile z policistova hrobu nosil zloděj jako ozdobu klíčenky. Odhalila ho DNA
Policie dopadla zloděje, který v říjnu roku 2022 v Ostravě-Vítkovicích ukradl dvě medaile z hrobu...
Instalatér do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x