Sex a fotbal

Občas se na mě obrátí někdo s dotazem, zda se má, či nemá přiznat k tomu, že absolvoval terapii se zaměřením na závislost. Pacienti v léčebně, vždy, když se vymění komunita tuhle otázku řeší běžně.

Sám za sebe, vždy, když slyším, jestli se má někdo k tomu přiznat,
například při nástupu do nového zaměstnání se ptám, jestli spáchali tou
terapii nějaký trestný čin. Jsou možná povolání, kde se vyžaduje tato
informace, možná je na to nějaký zákon, jenže: Pokud není informace o terapii výslovnou
podmínkou při přijetí do zaměstnání, pak o všech zdravotních aspektech, kdo je, nebo není schopný vykonávat povolání, rozhoduje lékař. Stejně tak při absolvování terapie, nemá nikdo právo vědět, mimo lékaře, čeho se ta neschopnost týká. 

Pracovní neschopnost, pokud se pamatuji není důvodem k rozvázání
pracovního poměru a absolvovaná terapie na cokoliv není, pokud lékař
nestanoví jinak, důvodem k nějaké sankci z hlediska zaměstnavatele. A ani
zatajení absolvovaní terapie, není důvodem k nějaké sankci. Lidé prostě občas se dostanou do problémů a pokud si je vyřeší, nikomu není nic do toho, jak si je vyřešili.
Jestliže se nedopustili něčeho nezákonného. A alkohol, drogy a hazardní hra,
nejsou nezákonné činnosti. Možná nejsou společenský vždy vítané, ale nejsou
nezákonné. 

Co se společenského dopadu týče, myslím, že nikomu není nic do toho, zda
má někdo nějaké potíže s čímkoliv, pokud ty potíže nějak nevyvolávají obecné
ohrožení. To že někdo od něčeho abstinuje není důvodem k jakékoliv debatě ze
strany druhých lidí. Pokud ten abstinující jedinec nemá potřebu o smyslu své
abstinence mluvit. I když mnozí pacienti se obávají, že je. Chápu je. Cítí
se provinile, bojí se veřejného mínění a odsouzení, odmítnutí sebe samých. A
docela chápu, že pokud mají vysvětlovat důvody k abstinenci, že se jim
nechce. 

Nuž, nechme bídu bídou být
a pojďme k lahodnější věci.
Kazí to beztak apetit,
nuzotou, nudu zahánět si…

Francois Villon

Objevil jsem zajímavou knihu, jednoho amerického, křesťanského psychologa,
kterou napsalo mužích pro ženy. Vlastně si dovolil říci, ženám, že nerozumí
mužům a to docela hodně. Jeho heslo: Sex a fotbal považuji za
nejlepší Boží a lidský vynález… mě neskutečně pobavil. Najednou
jsem potkal někoho, kdo ví, co je v mužském životě to nejlepší. Ti muži, co
mají rádi jinou činnost než je fotbal, dosadí tu svou oblíbenou. Hned za ten
sex. 

Ale musím říci, že nejvíc mne asi oslovil tyhle odstavce:

„Už mě nebaví hledat v sobě své „ženské já”. Děkuji,
nechci, spokojím se s tím mužským. Určité části svého mužského těla přímo
miluji a jsem na ně pyšný. Je mi líto, pokud se cítíte dotčeny, vím však, že
rostoucí počet mužů má již dost snah stát se něčím, čím nejsou.

Už několik desetiletí se někteří velmi směšní příslušníci naší
společnosti snaží tvrdit, že mezi muži a ženami vlastně není rozdíl. Podle
jejich názoru má testosteron a estrogen mnohem menší účinky než kulturní
podmíněnost. Někdy zajdou neuvěřitelně daleko, aby tento svůj názor
prosadili. Mezinárodní fotbalová asociace FIFA financovala dva roky trvající
hloubkovou studii, která dokazovala, že muži skutečně hrají fotbal mnohem
tvrději než ženy. Věřili byste tomu?

Naše první poučení zní: Nevyčítejte svému muži, že je muž. Testosteron má
své výhody. Proč si myslíte, že se nám daří otevřít sklenici s okurkami? S
těmito výhodami se ale pojí i určité „nevýhody“(viděno z ženské
perspektivy). Váš manžel, syn či otec patrně přemýšlí o sexu mnohem více,
než si uvědomujete – nebo třeba chcete vědět. Na druhé straně se vám nikdy
nevyrovnáme v množství vyslovených slov. A když nastává čas podzimních honů,
těžko se nám přemýšlí o zaměstnání, o ženách či o dětech. V té době máme v
očích zvláštní lesk a soustředíme se na jediný cíl: Dostat toho
šesteráka.” 

Citace z knihy: Kevin Leman. „Jsou muži skutečně takoví, jak si myslí?“.
Pochopitelně feministky a genderové aktivistky seouhlasit nebudou jak s
doktore Lemanem, tak se mnou, ale jsem rád, že nejsem na světe sám, kdo
pozvedá ten prapor pod kterým my muži pochodujeme. My muži, co chceme zůstat
muži, kteří mají rádi ženy, sex, fotbal, soutěž o to, kdo uloví většího
mamuta atd. Protože, když soutěžíme o to kdo dál, výše a rychleji, tak
většinou se s námi naše ženy a děti mají dobře. Čím větší mamut, tím víc se
lidí nají a láska je holt láska. Sex a fotbal, ať to tak zůstane. A když už jsem nakousl toho klasika tak v té samé výše citované
Závěti praví: 
Já miloval, to nezapírám
a miloval bych ještě rád,
teď řemenem však břicho svírám–
a v srdci žal a v břichu hlad,
to je pak těžké milovat;
chceš-li se kochat svými city,
dřív o žaloudek musíš dbát:
neb k lásce hbitý, jen kdo sytý.
Jsme muži a chceme jimi zůstat. Jo jo
…když býval sám, tak díval se rád, jak mraky nebem jdou, tu volnost mrakům záviděl snad, ten Joe, frajer Joe…