Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruku mi dej...ale půjdu sám po svých

24. 08. 2017 13:29:54
Jirka Macháně se mnou udělal rozhovor pro Katolický týdeník, kde jsem se zabýval něčím, čemu se říká „Spoluzávislost.

http://www.katyd.cz/clanky/pomahat-alkoholikovi-zacnete-u-sebe.html#.WZ0nHw-Xawo.facebook

Spoluzávislost je stav mysli a způsob chování. Stav mysli, chování, spoluzávislého je velmi podobný stavu mysli i a chování závislého. Závislý a spoluzávislý jsou vlastně komplementární. „Komplementární”, znamená: „Doplňující se, zapadající do sebe.” Uvedeme si tohle na příkladu. Manželka , která převezme na sebe veškerou odpovědnost, dostane se do postavení: „Stíhačky, oběti, zachránkyně.“ Každá z těchto rolí má svůj zisk. Stíhačka moc nad partnerem nad partnerem, oběť, soucit okolí a zachránkyně, obdiv okolí.

Manželka alkoholika se obětuje, zachraňuje, stíhá, věnuje svůj čas a úsilí, do jeho změny, porozumění, záchrany. On má čas pít, o nic se nestarat, být v odporu všem nárokům a požadavkům, je v roli „trpitele,” který je stíhán, obtěžován, vychováván, poučován, je v pozici dítěte, které nenese žádnou odpovědnost. Je v této pozici zcela záměrně udržován a to přesně do chvíle, kdy ony činnosti, jako je už zmíněné stíhání, obětování se, zachraňování je zcela neúnosné, vyčerpávající, jednoduše řečeno, Debaklové. Debaklové pro ty stíhačky, oběti a zachránkyně. Ty se do té debaklové situace dostanou podstatně dříve, než jejich partneři.

Napsané a řečené, vypadá vše srozumitelně. Komplentární: On nedělá nic, nebo jen velmi málo a jen co opravdu musí, ona dělá vše a ještě navíc, vychovává, zachraňuje, pronásleduje. Lidé, kterých se tohle týká, pokud jim objasníte tento mechanismus. Řeknou něco jako: „Ahá, tak tohle mě nikdy nenapadlo.” Uvědomí si své jednání a mírně i způsob myšlení. Bohužel, jen velmi mírně. Většinou si sice uvědomí stav života a způsob mysli, jež je ovládá a způsobuje jim potíže. Jenže většinou se leknou, protože ten jejich stav mysli i způsob života před ně položí žádost o změnu. Ano, život každého z nás, kdo žijeme v nerovnováze, na nás něco žádá.

On na nás žádá neustále. Žádá abychom jinak mysleli, jinak se chovali, víc se o sebe starali, nenechali se ničit. Neboť tím, že se opakovaně dostáváme do malých debaklů, se dříve nebo později dostaneme do kompletního debaklu, kdy nás, ať chceme, nebo nechceme, ten náš život nutí, změnit způsob vlastní existence. Změny vlastní existence na základě změny myšlení. Jak říkají moudří. „Vše je v hlavě.” A z hlavy, jak říkají jiní moudří se ledacos přesune do těla.

Výše uvedené povídání se týká nejen manželek alkoholiků, ale i manželů alkoholiček, feťaček, manželek a rodičů hazardních hráčů. Jednoduše a prostě řečeno všech těch, kteří jsou v kontaktu se závislými libovolného druhu. Tedy jsou zachránci, oběti a stíhači i mezi muži, manžely, otci, nebo homosexuálními partnery. Leseb i gayů. Sourozence a děti nevyjímaje. Ti všichni musí něco změnit ve svém životě, ti všichni jsou v problému, i když nepijí, nefetují a hazardně nehrají.

Závislí myslí, jednají a jdou z extrému do extrému, stejně jako spoluzávislí. Pokud řeknu v terapii závislému, že bude muset změnit skladbu přátel, pak zazní odpověď: „To se jako mám vzdát jako všech známých?” Říkám jim: „Nemusíš, jen třeba změň místo setkávání a program toho setkání. Tím, že stanovuješ tyhle dvě věci, dostáváš se do situace, kdy začínáš svůj život vědomě ovládat, začínáš si stanovovat svou vlastní cenu.”

Nepochybně není jednoduché změnit zvyky a návyky, ale než zacházet do extrému: Jako třeba hned se rozvádět, hned vyhazovat díte z bytu. Tak postupně vše tohle lze měnit. Pokud zjistíme, že postupná změna nefunguje. A to můžeme přes veškeré úsilí zjstit, pak uděláme, to, co se dělá až naposled. . Stejně tak u těch spoluzávislých. Extrem je až na konec, úplný konec.

Někdy lze změnit něco hned, jen v malých krocích. Podobně jako u pěšího cestování, trasu vytčenou, musí ujít jeden každý sám, ale je rozdíl, jestli vysypeme písek z bot, nebo vyndáme kamínky, či natáhneme srolované ponožky. jestliže nic z toho nefunguje, a nejsem schopen jít dál, až potom končím cestu. Buď si uvědomím svou cenu, začnu se chovat jako člověk, co má cenu sám pro sebe, a jestliže se tak začnu chovat, pak zjistím, že mám cenu i pro druhé lidi. Tyhle „maličkosti” zásadním způsobem ovlivňují kvalitu cesty, stejně jako kvalitu života.

Čím víc mám cenu sám pro sebe, tím větší úctu a porozumění sklízím i u druhých lidí. Tohle není jakýsi rádoby moudrý canc, tohle je má osobní zkušenost. A nejen má, ale i mých klientů Jak závislých, tak spoluzávislých. Jak se ukazuje, tak ono starověké: „Jaký duch, takové tělo.” Tvoří vyrovnaného, nebo nevyrovnaného člověka. Za svou stabilitu, vyrovnanost si je odpovědný každý sám. Nikdy život nebude snadný a nikdy mi ho snadný ti druzí neučiní. Modli se a pracuj. Pracuj jak na duchu, tak na těle. Všechno ostatní jsou jen socialistické kecy, vedoucí k závislosti a spoluzávislosti.

Socialistické proto, že socani slibují každému štěstí bez vlastního přičinění. Druzí se postarají. Jejich slova: „Stát se postará.” Jsou jen plané sliby a kecy. Bohužel, nepostará a nezajistí ani zdraví, ani štěstí ani svobodu. Svobodu, která je opakem závislosti a spoluzávislosti. Jo jo.

A na konec něco romantického:

Autor: Jan Jílek | čtvrtek 24.8.2017 13:29 | karma článku: 15.69 | přečteno: 414x

Další články blogera

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 122 | Diskuse

Jan Jílek

Jo, časy se fakt mění

Hezky jsem strávil sobotu. Malováním, posloucháním muziky mého mládí, spánkem a kliky. Posiluji, abych nebyl tak hadrovitý.

24.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 338 | Diskuse

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 345 | Diskuse

Jan Jílek

Ať první hodí kamenem

Mám takový zvyk, že když přijde klient, že má „vzrušující” manželství, nebo partnerský vztah, navrhnu mu, aby přestal cokoliv řešit.

17.9.2017 v 11:21 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 593 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 119 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 738 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 1647 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 965 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 274 | Diskuse
VIP
Počet článků 835 Celková karma 17.73 Průměrná čtenost 718

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.