Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konec Jeníčku, už je vidět, že jsi kdysi byl chodec

16. 07. 2017 20:40:08
Ukončil jsem putování dnes v poledne. Snědl v Katusicích něco jako oběd, polévku, hermelín a dva krajíce chleba, plus housku. Víc neměli.

Jak se ukázalo, mé tušení, že ta chůze se zátěží moc nepůjde, se potvrdilo. Nemá smysl ujít dvacet km, abych druhý den, měl pocit, že se musím přemluvit a jít dál. A těšit se kdy ten den skončí a měl za sebou celých patnáct kilometrů . Takže jsem se prošel po kraji, došel k Bělé pod Bezdězem a zabalil celé pěší putování. Stáří se přihlásilo a řeklo: „Konec Jeníčku, už je vidět, že jsi kdysi byl chodec.”

Nijak zvlášť se proto nermoutím. Těch kilometrů bylo opravdu za těch padesát let, co jsem tu disciplínu provozoval, skutečně desítky tisíc. Nic nevydrží věčně, ani má kolena ne. Už loni jsem věděl, že letos to bude jen pokus, co kdyby se poštěstilo. A to jsem šel po rovinách, co takhle v kopcích.

Martin Jech, jak slíbil, přijel, naložil mě, po třetí hodině jsem byl doma a aspoň se podíval na Tour de France. Zase měl kliku, Tour vedla po místech kde jsem před léty šel. Krásný kraj, Central Massive. Ale je aspoň na co vzpomínat. Když Pán Bůh dá, příští rok koupím nafukovací člun a sjedu Labe z Ústí do Hamburku. Na takovou cestu nepotřebuji kolena, spíš dost vody aby to trochu jelo a nemusel jsem moc pádlovat.

Ozvalo se mi cestou několik lidí, jeden bývalý klient, který mne viděl jít s vozíkem, volal mi že by pro mne měl práci. Prý má kamaráda, co mu je nevěrná žena. Jestli bych se ho neujal. Pak další, který dostal kontakt také od bývalého klienta, že se své ženě podíval do mobilu a zjistil, že miluje někoho jiného.

Jo to se tak stává. Do mobilu a mailu, Skypu, Facebooku, není radno partnerovi nahlížet. Mnozí argumentují tím, že chtějí mít jistotu, že jim ten partner je věrný. Tak ji pak mají a jsou z té jistoty dost vyděšení a zničení. Ale oba jsem odkázal na konec měsíce. Ještě mám dva týdny volna a hodlám se věnovat jiným věcem, než jsou nevěry, nebo recidivy.

V jedné vsi jsem cestou zažil setkání se sociálními pracovnicemi. Sedě u krámu, popíjím kafe, co jsem si na svém cestovním vařiči uvařil, objevily se dvě dámy, vyššího středního věku s visačkami na hrudi a jedna z nich, ta asi o čtrnáct dní mladší, než přeslička, se představila jako pracovnice sociálního odboru, co mapuje bezdomovce a nabízí jim potravinovou pomoc. Pobavily mne. Otázal jsem se zda vypadám jako bezdomovec, nastalo chvíli trapné mlčení.

Prý abych si nemyslel, že i jiní bezdomovci mají podobné vybavení, doplnila ta druhá. Tím vše vylepšila. Pak se na mě podívala lépe, říkala, že už mě někde viděla. Pomohl jsem ji. „Asi v televizi.” Pak ji došlo, že zřejmě nebudu ten pravý, koho hledají. Dokonce si vzpomněla na jméno a povolání. Horlivě se omlouvaly. Tak aspoň něco veselého jsem cestou zažil.

Stejně, stát se plete do života i bezdomovcům, já si osobně myslím, že pokud mají hlad a ten úřad nabízí potravinovou pomoc, že by jim neškodilo, kdyby si na ten úřad došli. Já tedy potravinovou pomoc nepřijal. Snad někdy jindy, člověk nikdy neví. A doufám, že jim dávají rovnou jídlo, nikoliv stravenky. Aby je nemohli prolejt v čůču. Jak se kdysi říkalo laciným vínům.

Tak jediný zážitek, bolavá kolena a sociální pracovnice. Víc toho ten necelý týden nedal. Inu, jeden se musí smířit s málem Ty nevěry mi připomněly mé mládí, kdy na některé mé vdané milenky, také prasklo, že byly nevěrné. Tedy ony tehdy nebyly ani mobily, ani maily či sociální sítě a tak se jim podařilo tu nevěru zatlouct. Manželé nakonec rádi dali na ujištění, že tedy opravdu nic.

Jo, některé dámy v tom opravdu uměly chodit. Ony v tom umí i dnes, tedy ty, co okamžitě mažou SMS, maily, nenechávají si mimo vzpomínek nic víc na památku. Ale romantika je romantika a pak to tak dopadá. Inu, ženy v tom někdy umí a mnohdy, a to je častější, neumí chodit. Některé ani nechtějí nakonec nic skrýt a ještě zařídí, že se ten správný mail a správná SMS, dostane do správných rukou. Ale to už je jiná historka. Jo jo.

...ptala se ho dívká jestli smí jít s ním, až tam, kde rozplývá se dým, křížem, krážem dál než dál ... bloumám bloumám, jen vítr ví kam, dál krajem půjdu raděj sám. Zítra zas půjdu dál do jiných končin, kdo ví kde skončím, pouť únavnou...

Řecko 2001 v klášteře nad Leonidem. Jako stárnoucí padesátiletý mladík.

Autor: Jan Jílek | neděle 16.7.2017 20:40 | karma článku: 17.51 | přečteno: 523x

Další články blogera

Jan Jílek

Požadují, ale neptají se, co oni sami

Pranostika mluví jasnou řečí. „Svatá Anna, chladna zrána.” Ochladilo se, to jo, ale nic dramatického. Běžné středoevropské léto.

26.7.2017 v 15:17 | Karma článku: 35.20 | Přečteno: 1388 | Diskuse

Jan Jílek

Tak trochu o česneku i válce

Smazal jsem blog, kde jsem se pokoušel adorovat editory, které používám na psaní. Dělo se tak pod vlivem sledování své lásky, která provádí korekturu jedné diplomové práce v LibreOffice.

25.7.2017 v 14:07 | Karma článku: 15.01 | Přečteno: 454 | Diskuse

Jan Jílek

Jak žiji? Jak umím.

Poslední týden dovolené. Ty tři předchozí byly dost slušné. Trošku, ale jen trošku jsem se prošel, viděl jsem velký kus Tour de France. Nakouknul jsem do toho kolotoče. Přečetl hromady zajímavých knížek, viděl pár dobrých filmů.

24.7.2017 v 8:20 | Karma článku: 15.25 | Přečteno: 327 | Diskuse

Jan Jílek

Po kom ty děti sou?

Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe.

23.7.2017 v 8:15 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 529 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Iva Marková

Až mi budeš maminečko psát, přilož mi větvičku vřesu do psaní

Karel Šrajbr (1912-1981) se zapsal do myslí a srdcí mnoha lidí, které v životě potkal. Dokázal jim vlévat optimismus, pozvedat je a těšit.

27.7.2017 v 15:33 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 191 | Diskuse

Petr Hrach

Myslíš poctivě, porušuješ zákon

Zamknu volant, vytáhnu klíčky, zamknu dveře a na tu chvilku nechám nastevřené okénko, ať to luftuje. V autě nic nemám, tak to risknu na základě vyhodnocení situace. Chyba, porušuji zákon a hrozí mi pokuta! Hustýýý....

27.7.2017 v 12:26 | Karma článku: 34.62 | Přečteno: 1429 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Deník jedné Vlasty ze severozápadu - část IX.

Další den prožívám s vodou, nejen v aquaparku, ale poté i ve tvoření intuitivního obrázku. Tentokrát jsem mimořádně spokojená s výsledkem. Světy vodních rostlin a živočichů dostaly svůj tvar. A ty naše lásky všelijaké.. i osudové?

27.7.2017 v 5:17 | Karma článku: 5.63 | Přečteno: 161 | Diskuse

Karel Ábelovský

Jsem sice snědej a fousatej, ale nejsem muslim

... a nejsem ani budhista, hinduista, nejsem členem žádné "pošahané" sekty, ani členem ANO, SPD; nejsem Čech a tuším ani dobrý člověk, myslím si ... kouřím, piju, a občas dokonce kleju ... nevím, snad jsem to vyčerpal beze zbytku

27.7.2017 v 2:04 | Karma článku: 16.83 | Přečteno: 783 | Diskuse

Jan Jílek

Požadují, ale neptají se, co oni sami

Pranostika mluví jasnou řečí. „Svatá Anna, chladna zrána.” Ochladilo se, to jo, ale nic dramatického. Běžné středoevropské léto.

26.7.2017 v 15:17 | Karma článku: 35.20 | Přečteno: 1388 | Diskuse
VIP
Počet článků 805 Celková karma 15.71 Průměrná čtenost 721

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.