Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Léto dlažbu žhaví

20. 06. 2017 23:56:09
Tak, zítra zase letní slunovrat. Kolikátý, které jsem zažil. Už jich mám víc za sebou, jak před sebou, ale tak už to bývá. Lásek a slunovratů mám za sebou hodně.

Dorazil jsem domů, měl jsem toho docela dost. Na facebook jsem napsal, že bych si měl hledat nějakou lehčí práci, třeba na šachtě, či v kamenolomu. Setkala se ta replika s pochopením. Na chvíli jsem se natáhl na podlahu a vorazil.

Jak tak ležím, chmurná nálada mě přešla, to obvykle při relaxaci, po skončení mi začala hlavou znít jedna písnička. Ode Petra Nováka: Mé desky mé lásky. Už dlouho jsem ji neslyšel, tak jsem si ji na internetu našel, pustil a bylo dobře.

Díky ní jsem upadl do sentimentální nálady a v souvislosti letní rozpálenou dlažbou jsem si vzpomněl na písničku od Evy Pilarové, také už z dávného pravěku pop musiky: Léto dlažbu žhaví. Dnes a včera už dlažba byla žhavá. Mé bosé nohy si užily tepla. Ráno, mne v tramvaji oslovil pán, podivoval se, že chodím bos. Prý by se bál střepů. Onehdy si díky střepům píchl kolo. Dali jsme se do řeči, vykládal mi jak chodí do klubu otužilců, pak z něj vylezlo, že tu studenou vodu používá na léčení své diagnosy.

Říkal mi ji, ale zapomněl jsem ji. Také jel do Bohnic, on na kontrolu, já do práce. Tím začal poměrně náročný den, který jsem skončil večer skupinou. Mezitím jsem toho měl víc. Komunitu, poradu, vyhazovali jsme dva pacienty, nějak se jim nechce spolupracovat, asertivitu s pacienty, rodinnou terapii s manžely, skupinu a večer ještě skupinu. Skončil jsem a měl jsem pocit, že mám za sebou vykládku lodě. Pytlovinu. To bejvala dřina.

Ale relaxace a ty dvě písničky mi udělaly dobře. Někdy stačí docela málo, aby se mizerná nálada a únava odplavila něčím tak prostým, jako je ležení na podlaze, pozorováním svého dechu, představy, že s každým výdechem odplývá bolest, únava a napětí. V takových případech jako je dnes, miluji tyhle maximálně jednoduché techniky.

Ty písničky jsou hodně staré, ale mne pořád baví, mám rád muziku, která má kvalitu. A Petr Novák a Eva Pilarová, to v každém případě kvalita je. Jo, už mnohý můj idol z mládí, bud už je dnes neznámý, nebo po smrti. Ale naštěstí zbyla tu muzika a ta je krásná pořád. I když už davy za nimi nešílí. Petr Novák už je skoro dvacet let po smrti a paní Pilarovou poslouchám jen z desek, co mám, nebo na internetu.

V sobotu bychom měli hrát divadlo. Už se termín blíží, napětí před premiérou stoupá. Mám pocit, že opět herci neumí text, nejsou připraveni podle mých představ a zase čekám jak vše dopadne. Sice mne divadlo neživí, ale ty texty jsem napsal a mám takové docela skromné přání, aby vyzněly aspoň tak, jak jsem při psaní doufal, že vyzní.

Inu, když se jeden dá na tu „uměleckou” dráhu, má jen o co si řekl. Ale jak říkávala má katolická žena Petra, původně herečka. „Co je to za herce, když nevydrží dvě hodiny ostudy?” Za herce, nebo autora, který bude také na jevišti. Autorské divadlo má svůj půvab. Autor se hned dozví, co si lidé o jeho textech myslí.

Nejen textech, ale i provedení. Autor, průvodce a režisér v jednom. Vzal jsem si docela hezký kus. Jo tak už to mám, netroškařím. Tak trochu jako Rusové. Tisíc kilometrů žádná dálka, čtyřicet stupňů mráz, není žádný mráz a čtyřicet stupňů vodka, není žádná vodka. Jsou docela velkorysí.

Poslouchal jsem včera a dnes na Primě Putina. Oliver Stone s ním dělal rozhovory. Inu slušná propagandistická akce. Ani jsem se nijak nepodivoval. Rusko, Sovětský svaz a znovu Rusko, vsjo ravno. Žádný rozdíl. Levičák Stone málem hýkal nadšením. Putinovi tu propagandu nemám za zlé, ale někteří levicoví nadšenci by si ten ruský zázrak měli prožít, někde na vesnici dva tisíce km od Moskvy.

Ani bych jim nepřál ten pravý sovětský, nefalšovaný zázrak. Ten současný ruský by docela stačil. Mám ruskou kulturu i Rusy samotné rád, ale nedělám si o nich pražádné iluze. Natož o Putinovi. Jo jo.

Autor: Jan Jílek | úterý 20.6.2017 23:56 | karma článku: 13.64 | přečteno: 241x

Další články blogera

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 119 | Diskuse

Jan Jílek

Jo, časy se fakt mění

Hezky jsem strávil sobotu. Malováním, posloucháním muziky mého mládí, spánkem a kliky. Posiluji, abych nebyl tak hadrovitý.

24.9.2017 v 1:26 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 338 | Diskuse

Jan Jílek

Maluj zase obrázky

Minulou sobotu jsem po padesáti letech vzal do ruky barvičky, kterým jsme kdysi říkali: „Vodovky ”. Má láska, jež mi ty barvičky půjčila a věnovala mi papír ze svého draze nakoupeného bloku, jim říká: „Akvarelové barvy.”

23.9.2017 v 0:45 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 345 | Diskuse

Jan Jílek

Ať první hodí kamenem

Mám takový zvyk, že když přijde klient, že má „vzrušující” manželství, nebo partnerský vztah, navrhnu mu, aby přestal cokoliv řešit.

17.9.2017 v 11:21 | Karma článku: 16.43 | Přečteno: 593 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá

Malování je děsná zábava. Strávil jsem kreslením celé odpoledne. Tedy do chvíle než se dostavili herci a Ivana Sovišová, kterou jsem pozval, aby se seznámila jak se souborem, tak hlavně se Zuzanou.

24.9.2017 v 23:55 | Karma článku: 5.52 | Přečteno: 119 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Pět z milionu

Proč právě tento nadpis ? Protože mně nejen cosi, ale ,,kohosi" i připomíná. Herce. Herce Jana Třísku. Film z r. 1959 byl dosti poplatný době svého natočení. Ovšem jedna scéna z onoho povídkového filmu mně v paměti utkvěla.

24.9.2017 v 22:29 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 738 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Smutné je, že z velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, avšak místo ní má namalované dámské přirození.

24.9.2017 v 14:21 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 1647 | Diskuse

Vít Olmer

Zneužití symbolu dámského přirození

V Praze na Kampě probíhá výstava k výročí povodně v roce 2002. Z jedné velkoformátové fotografie na nás shlíží primátorka Krnáčová jako princezna se zlatou hvězdou na čele, akorát místo hvězdy má namalovanou p..u.

24.9.2017 v 13:18 | Karma článku: 18.50 | Přečteno: 965 | Diskuse

Daniela Bulířová

Proč nemůžeme ostatní naučit to, co sami neznáme?

Představte si situaci, kdy přijdete na svoji první hodinu angličtiny k němu, kdo o sobě tvrdí, že je lektor, a že vás úskalím poznávání cizího jazyka úspěšně provede.

24.9.2017 v 9:38 | Karma článku: 6.20 | Přečteno: 274 | Diskuse
VIP
Počet článků 835 Celková karma 17.73 Průměrná čtenost 718

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.