Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zbavíš-li se prokletí, obdržíš svobodu

Co všechno nemusím? Nemusím se dívat na televizi a mít názor na její program. Nemusím hodnotit ženskou módu, protože ženská stejně jak mužská móda je něco z jiného světa.

Nemusím mít názor na zdravý způsob života, neboť se na něm ještě žádní odborníci neshodli. Je spousta věcí, na které nemusím mít žádný názor, mít nějaké životní cíle a myslet si, že existují.

Celý život se mě ptá někdo na tohle a tamto a chce, abych měl pevný, objektivní postoj. Nějak mě ve stáří opouští tyhle „pevné” názory a postoje. Zjišťuji, že věci se mají občas jinak, že nic není stabilní. Třeba milosrdenství a charita.

Ale tohle už vím dávno, jen mi ta nestabilita vystupuje nějak víc a víc. Jestli je to dobře, se ukáže, ale je mi jasné, že s tím nic neudělám. Ani s tím vlastně nic nechci dělat.

Poslední roky si jen tak žiji. Dělám přesně ty věci, před kterými mě varovali ti staří pánové, co celý život žili spořádaně, bez rizika. Hodně jsem si tohle uvědomil při čtení knihy: „Co řeknete, až pozdravíte.” Četl jsem ji před 25 lety a zjišťuji, kolik jsem toho sice zapomněl, ale kolik jsem si zapamatoval.

Napadlo mne dnes ráno, že jsem kdysi dost dlouho hrál scénář na potulného rytíře zachránce. Zachraňoval jsem dámy, co mají potíže s životem a samy se sebou. Nemám na mysli svou profesi, ale osobní život. Nějak k tomu došlo samo sebou. Dlouho se na mne lepily nějaké smutné dámy, co mají potíže, představují si, jak je zachráním a ony pak zachráněny odkvačí do života.

Občas si později vzpomene, aby se ujistila, že jsem k dispozici. Jenže už nereaguji, neb zase zachraňuji jinou. Reagoval bych jen v tom případě, že bych do oné dámy byl zamilovaný. Scénář zachránce je dost nevýhodný. Ani moc uznání nepřináší.

Ale tenhle scénář potulného rytíře jsem opustil už dávno. Nechávám dámy svému osudu, když odejdou, protože ony vždy odejdou, když zjistí, že rytíř je jen v jejich představách a na místě už je jen stárnoucí muž, co nehodlá se nechat vtahovat do jejich života, který je plný potíží.

Může tohle chování vypadat sobecky, pro mnohé asi i je, podobně jako když sluníčkáři považují ty, co s nimi nesdílejí jejich postoj k ekonomickým uprchlíkům, za xenofobní, rasistické, a sebe sami považují za lidi, co jsou v pohodě.

Takže, nemusím nutně někomu brát názory, stejně jako nemusím ty své obhajovat. Prostě je hlásám. Myslím si, že víc důležité než hmotný dostatek je osobní svoboda člověka. Proto nesouhlasím se socialisty a jejich povinnou solidaritou.

Stejně tak nesouhlasím s různými omezeními. V televizi, v hospodě, kdekoliv. Vyhnali jsme kuřáky na ulici a musíme najednou snášet něco, co bylo hezky pod střechou a nikoho to nerušilo.

Zrušili jsme zvláštní školy, kde děti měly možnost dosáhnout něčeho, čeho většinou v běžné škole nedosáhnou. Třeba získat vzdělání, které odpovídalo jejich možnostem a schopnostem a nezažít diskriminaci ze strany druhých dětí. Ani skrytý nonverbální výsměch, který zraňuje stejně jako ten verbální.

Jeden z důvodů, proč jsem kdysi opustil scénář potulného rytíře zachránce a stal jsem se terapeutem, bez brnění a kopí, byl ten, že mohu v ústraní poskytnout mnohem víc, než jako muž bez bázně a hany na scéně.

Třeba tím, že dokáži upozornit dámu v potížích, že její obličej povídá víc než její slova. Její slova o nemilování toho druhého, zcela nekorespondují s výrazem jejího obličeje, když o tom „nemilovaném” mluví. Stejně tak muže, co říká: „Nechci se vrátit ke své ženě, ona mne pozvala na oběd, nevím, jestli tam půjdu.” A jeho obličej jen září, když o tom pozvání vypráví.

Spravedliví jedinci, celý svět zachraňující, tvářící se, jak jsou v pohodě, velmi rychle zkřiví tvář zlobou, když někdo je upozorní na jejich omyly a naivní představy o možnostech společnosti. Ano, společnost je schopná přijmout půl milionů lidí, kteří si chtějí sami zařídit svůj život, začlení se, nic nechtějí, jen tu možnost se začlenit.

A nebýt schopná začlenění patnácti set lidí, kteří chtějí jen brát. Protože přišli s představou, že jsou nadřazeni vůči domácím. V tomhle směru, myslím, názory měnit nehodlám. Tváře těch „spravedlivých,” přesně ukazují jejich spravedlnost. Bože, ochraňuj nás před těmi spravedlivými.

Nakonec, zjistil jsem, že milosrdenství bývá mnohdy aktem nemilosrdenství, protože zbavuje člověka, kterému je neustále poskytováno milosrdenství, ochoty něco dělat pro sebe. Tahle neochota dělat něco pro sebe je nejhorší výsledek, jaký se může tomu člověku stát. Dřív nebo později se tak stane vyvrhelem lidské společnosti.

Nechme žít ty, co chtějí kouřit, pít a fetovat svému osudu. Nechme ty, co chtějí provozovat svůj obchod, řemeslo, živnost také svému osudu. Ti i ti, ponesou břímě svých činů, nebo ponesou úspěch svých rozhodnutí. Jsou věci, které si nemusíme koupit, jsou televize, na které nemusíme koukat a jsou místa, kam nemusíme chodit.

Bráním svoji svobodu v okamžiku, kdy mi někdo fouká kouř do obličeje, ale nemám potřebu brát někomu svobodu, jestliže chce žít svůj scénář, opakovat své chyby a být nepoučitelný. Třeba žena, která si opakovaně vybírá nespolehlivé partnery. Má právo na ten výběr, ale já osobně nijak nesdílím s ostatními názor, že je třeba jí pomoc. Pokud sama nechce nic s tím dělat.

Chce-li děti, pak se o ně musí postarat. Ona sama. Jen a jen ona sama je odpovědná za svůj výběr otce svých dětí, za své rozhodnutí se otce zbavit. Má práva, má povinnosti, nechci nést její povinnosti na svých bedrech.

Svoboda člověka je těžká. Člověk zlomí prokletí, které mu naložili předci, osvobodí se, ale jak říká Eric Berne: „Zbavím-li se prokletí, zbavím se i ochrany, které ono prokletí nese.” Svoboda poskytuje málo ochrany, ale mnoho příležitostí.Jo jo.

 

…byl to jen úvod, potíží je průvod, život je bezvadnej pro toho, kdo to s ním umí… tak už mi nefňukej, že je život divokej a zlej…

 

Tak už mi nefňukej

 

Autor: Jan Jílek | sobota 10.6.2017 16:24 | karma článku: 23,60 | přečteno: 502x
  • Další články autora

Jan Jílek

My pony, rifle and me

Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”

20.6.2019 v 16:58 | Karma: 36,63 | Přečteno: 2391x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Sladké je žít

Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.

26.5.2019 v 11:03 | Karma: 30,94 | Přečteno: 2052x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zbytečný pocit viny

Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.

8.5.2019 v 19:23 | Karma: 31,95 | Přečteno: 2443x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."

Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.

5.5.2019 v 11:17 | Karma: 17,42 | Přečteno: 659x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nikdo nic za nikoho neodžije

Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...

26.4.2019 v 21:14 | Karma: 22,49 | Přečteno: 1139x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Úplně konformní chlápek

Sparta opět odvolala trenéra. Nedivím se. Už dlouho jsem neviděl tak dobrý klub v takovém rozkladu. To už tak bývá. Něco se pokazí a najednou jde vše jak v dominu. Kostky padají jedna za druhou.

25.4.2019 v 14:49 | Karma: 16,69 | Přečteno: 624x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Slavná nevítězství

„Miluji,” takové ta slavná nevítězství. Ve sportu, či v jiných oblastech lidské činnosti. V poslední době je zažívá pražská Slávia. Utrpěla jich hned ve jedné řadě tři. Dvě s Chelsey, jedno ze Spartou.

19.4.2019 v 15:42 | Karma: 17,50 | Přečteno: 519x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Asi nebudu nejlepší

Svezl jsem se dnes ráno „novým autem,” mé lásky, co v pondělí dala do šrotu jednu Felicii, odpoledne téhož pondělí koupila novou Felicii, tentokrát kombík a už zase jezdí.

17.4.2019 v 15:22 | Karma: 17,35 | Přečteno: 587x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Majitelé pravdy a nekonečné kolo sporu

Vyrazil jsem do blízkého supermarketu na nákup. V zájmu zrychlení obsluhy udělali samoobslužné pokladny. Na kartu i hotovost. No zatím, než se zřejmě nacvičíme jak s tím, bude to trochu problém.

15.4.2019 v 11:46 | Karma: 18,60 | Přečteno: 852x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Docela dobré dědictví

Letí to, letí. Zítra by mému tátovi bylo 93 let. Mé bývalé ženě Petře 58, je mezi nimi rozdíl přesně 35 let. Jenže táta se dožil 57. Pálil tu svíčku života ze dvou stran, jak se kdysi říkalo.

14.4.2019 v 14:06 | Karma: 24,14 | Přečteno: 764x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Bramboračka na talíři i v hlavě

Ptala se mne má láska, když jsem seděl u svého psacího stolu, s nohama na stole, na co že myslím? Nějak jsem chápal její otázku jako celkem nepatřičnou.

12.4.2019 v 13:29 | Karma: 20,49 | Přečteno: 663x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě pravidla

Psal mi včera na FB Macháně z Katolického týdeníku, že už tedy jako ten náš rozhovor, co jsme spolu vedli kolem patologického hráčství uveřejnil.

9.4.2019 v 9:53 | Karma: 17,78 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Dvě víkendové radosti a jedna šmouha

Učil jsem vnučku obchodovat. Přišla na návštěvu, původně měly přijít dvě vnučky, neb té starší, Elence jsem koupil tašku do školy, přesně tu, co si přála a těšil jsem se, že ji ji předám. Nepřišla, měla horečku.

8.4.2019 v 11:57 | Karma: 19,48 | Přečteno: 597x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Nemám bohužel žádné zázračné vlastnosti

Volala mi včera neznámá paní, která se dotazovala, zda jsem psychotronik. Musel jsem ji zklamat. Nejsem, nijak se o psychotroniku nezajímám a nemám žádné zázračné vlastnosti.

6.4.2019 v 18:01 | Karma: 15,72 | Přečteno: 620x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Útržky úvah posledních dnů

Sleduji tak události posledních dní, kterými se často zabývají blogy na iDnes i jinde. Ať se jedná o brexit, chování presidenta, nebo nadějí vkládané, či negující tyto naděje u nové presidentky Slovenska.

3.4.2019 v 22:41 | Karma: 20,46 | Přečteno: 621x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Kouzlo nechtěného

Přečetl jsem si několik třeskutě vtipných blogů na aprílové téma, z nichž ten nejtřeskutější, byl blogerky Palkové, na téma stěhování americké ambasády.

1.4.2019 v 12:56 | Karma: 24,45 | Přečteno: 819x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Když se to umí, je to ke koukání

Probudil jsem se v 5:52 letního času. Jak mi ukázal mobil, hodinky i počítač. Skoro vyspalý. Díval jsem se v noci na The Highwaymen s Kevinem Costnerem a Woody Harrelsonem v roli stárnoucích ostrostřelců.

31.3.2019 v 8:08 | Karma: 16,38 | Přečteno: 549x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Umím číst, to je všechno

Už asi dvacet let říkám svým vrstevníkům ohledně počítačů. „Nebojte se něco zkusit, počítač tím nezničíte, maximálně shodíte aplikaci.” Opakuji, ale někdy jak se zdá zcela marně.

30.3.2019 v 2:28 | Karma: 19,41 | Přečteno: 741x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Brazilský kafe a anglický čaj

Tak jsem včera a předtím v pátek ochutnal brazilský kafe a anglický čaj. Tedy, viděl jsem dvě světová mužstva, se kterými hrála česká reprezentace. Bylo na co koukat.

27.3.2019 v 7:52 | Karma: 12,17 | Přečteno: 477x | Diskuse| Osobní

Jan Jílek

Zřejmě nebude hlupák

Se zájmem jsem si přečetl zprávu, že president Trump je v podstatě nevinný. Nespolupracoval s Rusy, nemá na krku žádný kriminální čin, který by ho mohl stát presidentský úřad.

25.3.2019 v 12:01 | Karma: 28,15 | Přečteno: 851x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 1219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 718x
Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek

Seznam rubrik

Oblíbené články