Nevěra je hříšek sladký

Mám v poslední době štěstí na různé situace, které kdybych napsal do románu, budu obviněn z nehorázného vymýšlení.

Jako například, přijdou za mnou dva milenci, kteří vlastně oba dva mají dobrý manželský vztah, každý svůj, a mezi sebou řeší vztahové milenecké problémy. Tohle jeden fakt nevymyslí. Musím se přiznat, že tohle nezažívám poprvé a docela chápu, že při dlouhodobém mileneckém mimomanželském vztahu nastávají problémy, které ti lidé nedovedou řešit. Ani se nedokáží domluvit, ale ani rozejít se nedovedou.

Tedy vyslechnu obě strany, pochopitelně fandím oběma. Fandit oběma je terapeutický úděl. Ovšem nejenom fandit, ale i pokusit se jim pomoci nahlédnout na svou situaci. Nebo se zabývám dalším mileneckým vztahem, kde zatím nelze rozeznat, jestli tu jednu pálí dobré bydlo, či má nějaké skutečné partnerské problémy. Ale v každém případě ona dáma riskuje své manželství drobnými nevěrami. Přitom má pocit, že vlastně o nic nejde. Jen ji udivuje, že její muž ty nevěry ne a ne skousnout. Zřejmě by ho nejraději poslala za mnou, abych s ním trochu natrénoval zvládání zátěžové situace, kterou mu ona připravuje svou nevěrou.

Život a lidské vztahy mne nepřestávají udivovat. Vždy, když si myslím, že jsem vyslechl už vše, zjistím, že jsem se dopustil opět z jednoho svých omylů. Žena opustí muže, pak se rozhodne, že ten opuštěný je nevyužitý, začne ho úkolovat. On se nedá a ona přijde za mnou, abych ji poradil, jakou vymyslet taktiku, aby byl povolnější.

Vyslechnu ji, neporadím. Ona je udivená tím, že muž, kterého opustila ji prostě ignoruje. Když se daří, přijde ona žena na skutečnost, že se musí smířit se svou chybou. Rozvodem ztratila svou moc. Vlastně i přitažlivost, protože dala najevo, že pro ni neplatí dohody, které kdysi uzavřela s tím mužem a on se díky tomu také necítí vázán svým slibem.

Ano, někteří lidé jsou natolik drzí, týká se tohle jak mužů i žen, že rozchodem, rozvodem, usoudí, že už nemají vůči tomu druhému žádný závazek a chovají se jak uznají za vhodné. Což pak ty, co je opustili, vyvede z konceptu. Osobně jsem tohle zažil několikrát. Dámy se rozhodly mne opustit, ovšem nehodlaly opuštěním ztratit svou kontrolu nad mým životem. Leč ztratily a dlouho mi tuhle realitu nemohly odpustit. Nechovají se tak jen ženy, ale i muži. I ti jsou udiveni, že opuštěná si časem zařídí svůj život a jedná podle svého uvážení, bez ohledu na potřeby „pána tvorstva.”

Jak je vidět, nenudím se. Život je barvitý a jeho prolínání má své kouzlo. Ve výše uvedených odstavcích jsem jen naznačil možnosti, které má všední den. Ani do kina člověk nemusí chodit, aby měl film před očima. Divím se různým scénáristům, že vymýšlejí všechny ty zádrhele, kterými oblažují diváky. Já jen zlehka naznačím, co všechno se děje a přesto mají lidé pocit, že si vymýšlím.

Na výše uvedených příkladech je vidět jasně, že jeden ze smrtelných hříchů, kterému se říká obžerství, se daří hravě zasahovat do dalšího, tím jest smilstvo a bezvadně se jím prolínat. Něco ve smyslu: „Mám ženu, muže, chci milence, milenku a chci aby vše klapalo jak má. Aby všichni podvádění byli chápaví a aby podvádějící byli šťastní.” A tak se vše promíchává, mele a lidé v tom životním mlýnku, nejsou sto rozeznat, co je co.

Většinou nechápou, že sice mohu chtít všechno, ale nemohu mít všechno. Chápající manželku, milující milenku, která netrvá na rozvodu. Být milovaná, manželka, minimálně poskytující tomu, od kterého očekává nehynoucí oddanost a věrnost. Bývá to docela rachot, když nevěrná manželka zjistí nevěru svého muže. A opačně. Většinou tyhle propletence končí debaklem všech, i když ne vždy zcela viditelným, ale prožívaným a nikdo nakonec nemá nic. Jen smutek a trápení, zlost a nenávist.

Pravda, občasná nevěra je většinou sladký hříšek. Jenže, kdo opravdu se umí ovládat při konzumaci oněch sladkostí? Jen málokdo a jen dočasně. Mlsáš jednou, mlsáš po druhé a pak si začneš myslet, že sladkost nevěry už není jen pro chuť, ale pro nažrání.Mnohdy si na čas dají oddech ti mlsající, ale jednou ochutnáš, nikdy nezapomeneš na chuť té sladkosti. Ale já nic nesoudím, a nic neschvaluji. Prostě jen sleduji a konstatuji. Jo jo

Letní láska

a dál se možná budou milovat, z těch lží už nelze vycouvat…

Groteska

…vždyť A miluje B, která má oči hedvábné, jenomže A je ženatý…