Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo by tohle nekoupil?

18. 03. 2017 2:46:12
Psala o mě moc hezky paní Fišrová ve svém blogu. Ale myslím, že mne přeceňuje. ale čte se to hezky. Je taková vlídná.

Moc ráda tu čtu zápisy pana Jílka. Dovede psát o každodennostech s takovým až buddhistickým klidem. Prokládá své úvahy moudrostí, která pramení ze zkušenosti. A je to správný svéráz. Hrdina námořník, který jde svou cestou. Takové moje mužské já.

Jo milá paní Fišrová, buddhistický klid a nadhled není moje nejsilnější vlastnost. Byly časy, kdy jsem byl na jedno našlápnutí. Stačilo málo a už bylo zle. Jak se zpívalo v písničce: Na Vlachovce každou sobotu, vládne parta frajerů, lehce zavadíš tam o botu, přijdeš snadno k maléru. Pravda v posledních třiceti letech se to zlepšilo. O trochu. Už mi musí na tu nohu někdo chtít dupnout.

Ovládám se, ale ten buddhistický klid ne a ne dosáhnout. Ale asi se málo snažím, zas mi nepřijde až tolik důležitý a mnozí lidé se mi aspoň snaží o ty bosé nohy nezavadit. Má to své výhody mít svou pověst. Ona to byla dřina dosáhnout alespoň toho, že nejsem na první našlápnutí, ale třeba až na čtvrté.

On ten ideál z mého hlediska bývá někdy dost těžko k žití. Lidé na sebe kladou takové ty požadavky, kdy by měl být každý dokonalý, žít v nadhledu, ale to je nemožné. My křesťané věříme, že jeden Dokonalý už tu byl, je to ideál hodný následování, ale na druhou stranu také věříme, že když to zcela nesplníme, i tak dojdeme od něj milosrdenství.

Jen tvrdí manipulanti vyžadují na druhých dokonalost a pokud ji někdo nedosáhne, bez milosti ho stíhají. Ti manipulanti. Posměchem, šikanou a někdy i fyzickým či psychickým násilím.No a tam je potřeba aby chlap se sebou prostě nenechal vorat. Vlastně ani ženské ne. Také se těm manipulantům říká distributoři viny. Moc se mi ten Klimešův výraz líbí. Je přesný a výstižný.

Distributor viny bez váhání obviní všechny kolem z nedostatku dokonalosti, kterou on pochopitelně jako jediný na světě oplývá. Distributor viny obviní všechny kolem sebe z nedostatku ochoty ke spolupráci, kdy z té spolupráce těží především on. Lidé kolem něj mají povinnost pečovat o jeho blaho. Bez váhání se zaštítí buddhismem, křesťanství, tradicí a nepsanými pravidly, jimiž lidé kolem něj jsou vázáni.

Pár takových distributorů viny a strážců morálky se mi v životě pokusilo nafackovat za mírné přestupky proti jejich blahu. Ale protože jsem měl jako druhou matku, matku ulici, moc jsem se fackovat nedal, tedy nedal jsem se fackovat vůbec. Pamatuji se jak jeden kolega v Magdeburgu na stanici ČSPLO, se pokoušel se mnou smýkat a moc ho to smýkání bolelo.

U veřejného telefonu, společenská místnost pro všechny, měl pocit, že když telefonuje nějaké své milence, mají všichni povinnost opustit prostor. Pil jsem zrovna kafe a jedl párek. Řval na mě „Koukej vypadnout” a chytal mne za rameno. Tedy spíše pod krkem.

Holt bolševik. Bylo to už koncem roku 1989, zřejmě mu nedošlo, že přestali být komunisté „vládci vesmíru. ” Ale myslím, že bych se sebou nenechal smýkat i předtím. To byly ještě ty časy, kdy jsem byl na jedno našlápnutí a má víra, že v jistých případech je rána pěstí nejlepší argument v takové diskusi, byla dost velká.

Ulice mne dobrým mravům moc nenaučila.Ty jsem se musel pracně naučit jinde, ale na druhou stranu dobré mravy se hodí mezi slušné lidi. Z hulváty ovšem moc dobré mravy nehnou. To je právě ten omyl slušných lidí, když se domnívají, že vlídným slovem zmohou více z hulváty, distributory viny a manipulanty. Kdepak, ti rozumí jen tvrdé řeči a síle. Slušnost považují za slabost.

Myslím, že dodnes je na mnohých lidech vidět ten bolševický základ a nátěr slušnosti z nich velmi rychle spadne, když mají pocit, že by z toho mohlo něco kápnout v jejich prospěch. Ohledy na druhé nechají stranou. EET je toho zářným případem. Zaštítit se obecným dobrem a nechat naivky pro sebe hlasovat. A ještě jim svůj prospěch prodat jako jejich dobro. Tohle bolševici zvláštního ražení ovládají dokonale. Kam na ně kapitalisté.

Kapitalista riskuje pouze své peníze. Bolševik, socan životy a peníze druhých. Obětuje životy a peníze druhých a těm samotným obětem ještě slibuje zářné zítřky. A oni mu na to skáčou. No nekupte to. Jo jo.

PS: Paní Fišrová, když budete mít cestu do Prahy, tak se ozvěte, Třeba vyjde čas na to kafe. Pokud jste dostatečně odolná aby jste šla do nóbl podniku s bosým starcem :-) Tedy pokud mne nevyvedou.

Autor: Jan Jílek | sobota 18.3.2017 2:46 | karma článku: 20.92 | přečteno: 542x

Další články blogera

Jan Jílek

Miluj mě, miluj mě

Jen tak jsem si přemýšlel o tom, co jím, kolik jím, co piji a co bych měl jíst a pít. Jestli mám pít kafe, či nikoliv. A abych byl chytřejší,, hledal jsem něco o prospěšnosti kafe. Tedy, jak říkají intoši, kávy.

20.8.2017 v 1:29 | Karma článku: 14.27 | Přečteno: 350 | Diskuse

Jan Jílek

Co zas v tý televizi dávají?

Jak jsem si včera vymýšlel nebe, tak jsem zapomněl na Thora Heyerdala, který kdysi dávno podnikl cestu z peruánského města Callao na Velikonoční ostrovy s partou dalších, jemu podobných magorů, na balsovém voru.

19.8.2017 v 16:37 | Karma článku: 18.75 | Přečteno: 1065 | Diskuse

Jan Jílek

Každýmu jeho nebe

Smutný týden. Umřel kamarád. Jeden z mála, které v Praze mám. Takže mi všechny potíže v týdnu nastalé připadají jako malichernosti.

18.8.2017 v 19:33 | Karma článku: 18.41 | Přečteno: 410 | Diskuse

Jan Jílek

...on si přesto zpívá...

Míval jsem kdysi sluchátka. Na uši nasazené v rytmu rokenrolu se kývaje, v metru, tramvaji, jsem je nosíval. Bigbít a rokenrol mi zvučel do uší. Leč, kde je konec mým krásným sluchátkům? Hledaje, nenacházím.

13.8.2017 v 0:54 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 413 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Rathkopf

Postřižiny aneb chemoterapie mě dolů nedostane

Nikdy nezapomenu na sestřičku při nabídce léčebnýho menu: "Některým ženám zůstane až padesát procent vlasů." povídala vesele sestřička. "Sakra, tak to jste mi to teda neprodala. To neberu." Povídám ještě veseleji já

21.8.2017 v 21:01 | Karma článku: 14.75 | Přečteno: 287 | Diskuse

Jiří Jiroudek

,,Malá" retrospektiva, aneb Jednadvacet, jednadvacet, 68/69

Něco historie, něco prožitků, pár ohlédnutí se za minulostí. Léta šedesátá. A ,,některá“ z dat, která velmi ovlivnila i poznamenala naší historii a osudy mnoha lidí. Několik generací. V mnohém až po dnešek. Takže kousek ze života

20.8.2017 v 23:20 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 265 | Diskuse

Andrea Špičáková

Útok v Barceloně pohledem z Katalánska

Je to sice už tři dny, co katalánskou metropoli ochromil zásah několika bláznů, kteří ublížili nevinným lidem, ale po návratu z Barceloně nedalekého Lloret de Mar bych okomentovala situaci, jak to vypadalo Katalánsku hodiny poté.

20.8.2017 v 20:53 | Karma článku: 28.44 | Přečteno: 1060 | Diskuse

Lucie Gavendová

Svět se mění a my s ním

Foukám do popela, který se rozlétává na všechny světové strany. Foukám do něj stejně, jako jednou někdo foukne do toho prachu, který zbyde po mě. Člověče, prach jsi, a v prach se obrátíš.

20.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 7.64 | Přečteno: 245 | Diskuse

Jan Tichý

Třístovkové bilancování

Říkal jsem si, kdy provedu nějaké změny na blogu, nejlépe vyměním profilovou fotku, aby tam nestrašila pořád ta stejná (postupem času letitá).

20.8.2017 v 12:35 | Karma článku: 6.24 | Přečteno: 139 | Diskuse
VIP
Počet článků 819 Celková karma 16.55 Průměrná čtenost 720

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.