Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo by tohle nekoupil?

18. 03. 2017 2:46:12
Psala o mě moc hezky paní Fišrová ve svém blogu. Ale myslím, že mne přeceňuje. ale čte se to hezky. Je taková vlídná.

Moc ráda tu čtu zápisy pana Jílka. Dovede psát o každodennostech s takovým až buddhistickým klidem. Prokládá své úvahy moudrostí, která pramení ze zkušenosti. A je to správný svéráz. Hrdina námořník, který jde svou cestou. Takové moje mužské já.

Jo milá paní Fišrová, buddhistický klid a nadhled není moje nejsilnější vlastnost. Byly časy, kdy jsem byl na jedno našlápnutí. Stačilo málo a už bylo zle. Jak se zpívalo v písničce: Na Vlachovce každou sobotu, vládne parta frajerů, lehce zavadíš tam o botu, přijdeš snadno k maléru. Pravda v posledních třiceti letech se to zlepšilo. O trochu. Už mi musí na tu nohu někdo chtít dupnout.

Ovládám se, ale ten buddhistický klid ne a ne dosáhnout. Ale asi se málo snažím, zas mi nepřijde až tolik důležitý a mnozí lidé se mi aspoň snaží o ty bosé nohy nezavadit. Má to své výhody mít svou pověst. Ona to byla dřina dosáhnout alespoň toho, že nejsem na první našlápnutí, ale třeba až na čtvrté.

On ten ideál z mého hlediska bývá někdy dost těžko k žití. Lidé na sebe kladou takové ty požadavky, kdy by měl být každý dokonalý, žít v nadhledu, ale to je nemožné. My křesťané věříme, že jeden Dokonalý už tu byl, je to ideál hodný následování, ale na druhou stranu také věříme, že když to zcela nesplníme, i tak dojdeme od něj milosrdenství.

Jen tvrdí manipulanti vyžadují na druhých dokonalost a pokud ji někdo nedosáhne, bez milosti ho stíhají. Ti manipulanti. Posměchem, šikanou a někdy i fyzickým či psychickým násilím.No a tam je potřeba aby chlap se sebou prostě nenechal vorat. Vlastně ani ženské ne. Také se těm manipulantům říká distributoři viny. Moc se mi ten Klimešův výraz líbí. Je přesný a výstižný.

Distributor viny bez váhání obviní všechny kolem z nedostatku dokonalosti, kterou on pochopitelně jako jediný na světě oplývá. Distributor viny obviní všechny kolem sebe z nedostatku ochoty ke spolupráci, kdy z té spolupráce těží především on. Lidé kolem něj mají povinnost pečovat o jeho blaho. Bez váhání se zaštítí buddhismem, křesťanství, tradicí a nepsanými pravidly, jimiž lidé kolem něj jsou vázáni.

Pár takových distributorů viny a strážců morálky se mi v životě pokusilo nafackovat za mírné přestupky proti jejich blahu. Ale protože jsem měl jako druhou matku, matku ulici, moc jsem se fackovat nedal, tedy nedal jsem se fackovat vůbec. Pamatuji se jak jeden kolega v Magdeburgu na stanici ČSPLO, se pokoušel se mnou smýkat a moc ho to smýkání bolelo.

U veřejného telefonu, společenská místnost pro všechny, měl pocit, že když telefonuje nějaké své milence, mají všichni povinnost opustit prostor. Pil jsem zrovna kafe a jedl párek. Řval na mě „Koukej vypadnout” a chytal mne za rameno. Tedy spíše pod krkem.

Holt bolševik. Bylo to už koncem roku 1989, zřejmě mu nedošlo, že přestali být komunisté „vládci vesmíru. ” Ale myslím, že bych se sebou nenechal smýkat i předtím. To byly ještě ty časy, kdy jsem byl na jedno našlápnutí a má víra, že v jistých případech je rána pěstí nejlepší argument v takové diskusi, byla dost velká.

Ulice mne dobrým mravům moc nenaučila.Ty jsem se musel pracně naučit jinde, ale na druhou stranu dobré mravy se hodí mezi slušné lidi. Z hulváty ovšem moc dobré mravy nehnou. To je právě ten omyl slušných lidí, když se domnívají, že vlídným slovem zmohou více z hulváty, distributory viny a manipulanty. Kdepak, ti rozumí jen tvrdé řeči a síle. Slušnost považují za slabost.

Myslím, že dodnes je na mnohých lidech vidět ten bolševický základ a nátěr slušnosti z nich velmi rychle spadne, když mají pocit, že by z toho mohlo něco kápnout v jejich prospěch. Ohledy na druhé nechají stranou. EET je toho zářným případem. Zaštítit se obecným dobrem a nechat naivky pro sebe hlasovat. A ještě jim svůj prospěch prodat jako jejich dobro. Tohle bolševici zvláštního ražení ovládají dokonale. Kam na ně kapitalisté.

Kapitalista riskuje pouze své peníze. Bolševik, socan životy a peníze druhých. Obětuje životy a peníze druhých a těm samotným obětem ještě slibuje zářné zítřky. A oni mu na to skáčou. No nekupte to. Jo jo.

PS: Paní Fišrová, když budete mít cestu do Prahy, tak se ozvěte, Třeba vyjde čas na to kafe. Pokud jste dostatečně odolná aby jste šla do nóbl podniku s bosým starcem :-) Tedy pokud mne nevyvedou.

Autor: Jan Jílek | sobota 18.3.2017 2:46 | karma článku: 18.59 | přečteno: 527x

Další články blogera

Jan Jílek

Bydlím s tebou, ale nejsem tu doma

Ukázka z připravované knihy---- Život oběma plynul poklidně, skoro bez mráčku. Učili se spolu žít, což nebylo ani pro jednoho jednoduché. Ale měli dobrou vůli a učili se nejen se milovat, ale i snášet se.

22.5.2017 v 14:08 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jan Jílek

Láska a stárnoucí mladík

Začal jsem si jen tak pro radost ze psaní, z tvoření psát knihu. Nic složitého, nic dramatického. Dalo by se říci, obyčejný příběh jedné lásky.

21.5.2017 v 10:52 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jan Jílek

Kdo nezpívá, nemodlí se, netancuje, ošidí se

Dorazil jsem domu, najedl a nasadil trochu bigbítu při pátku. Respektive znovu jsem si poslech kapelu „Citron.” Neškodný název, tvrdý bigbít.

19.5.2017 v 21:02 | Karma článku: 15.27 | Přečteno: 337 | Diskuse

Jan Jílek

Zaklínat se nedám

Dostal jsem hezký mail od své bývalé kolegyně, Ivany Sovišové, scénáristky z České televize. Spolupracovali jsme spolu dlouho, mám důvod si ji vážit, proto jsem ji poslal pár textů k nové divadelní hře, kterou hodlám brzy uvést.

18.5.2017 v 8:40 | Karma článku: 10.46 | Přečteno: 364 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Patrik Juda

Otevřená srdce upchlíkům ve Francii aneb peklo pro ženy v "citlivých čtvrtích" Paříže

Hrobaři Evropy i pomocí agitky s muslimy na létajícím koberci chtějí otevírat srdce Evropanů migrantům a přerozdělovat migrantské hordy i mezi naší "rasistickou temnou lůzu". V Paříži mezitím pořádá jiná temná lůza hony na ženy..

22.5.2017 v 16:44 | Karma článku: 43.76 | Přečteno: 2661 | Diskuse

Vlastík Fürst

Strach, který zabíjí

Už jste se někdy skutečně báli? Ne, teď nemyslím na strach vyvolaný hororem nebo tím, že vás někdo pořádně vylekal. Mám na mysli situaci, kdy cítíte, že vám jde o zdraví nebo dokonce život.

22.5.2017 v 15:25 | Karma článku: 16.50 | Přečteno: 346 | Diskuse

Jan Jílek

Bydlím s tebou, ale nejsem tu doma

Ukázka z připravované knihy---- Život oběma plynul poklidně, skoro bez mráčku. Učili se spolu žít, což nebylo ani pro jednoho jednoduché. Ale měli dobrou vůli a učili se nejen se milovat, ale i snášet se.

22.5.2017 v 14:08 | Karma článku: 13.69 | Přečteno: 735 | Diskuse

Jan Holát

Jsem úspěšný ?

Slovo úspěch je jako zaklínadlo dnešní doby. Záleží jenom na tom, jak má kdo nastavený žebříček hodnot a ten je vždy tak originální, jak moc originální je jeho majitel.

21.5.2017 v 19:47 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jan Jílek

Láska a stárnoucí mladík

Začal jsem si jen tak pro radost ze psaní, z tvoření psát knihu. Nic složitého, nic dramatického. Dalo by se říci, obyčejný příběh jedné lásky.

21.5.2017 v 10:52 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 431 | Diskuse
VIP
Počet článků 759 Celková karma 16.38 Průměrná čtenost 727

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.