Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už mi otrnulo

16. 03. 2017 0:39:23
Zjistil jsem že mi otrnulo. Už v pondělí. Vykoupal jsem se v „odlesku slávy,” kterou jsem získal v sobotu v bohnickém Divadle za Plotem a zatoužil po další.

Ač jsem ještě v neděli, kdy jsem byl ještě vyčerpaný po zkoušení a následném představení myslel, že už nikdy žádné divadlo hrát nebudu. Ovšem. Lidi toho naslibují. Pochopitelně tentokrát jsem vše vymyslel zcela jinak.

Dostal jsem nápad, že ke hře „Náplast a převozník.” Přidám ještě skeč, který jsme sehráli společně s Petrem Parákem a Zuzanou Kaifoszovou. Plus tři další skeče, které už mám lehce rozepsané, dnes jeden dopsaný a odeslaný herci a herečce.

Všichni budou hrát hlavní roli, bude se zkoušet po dvojicích a bude snadnější domluva o zkouškách v různých časech. Vlastně ještě napsat ty dva skeče a už je skoro hotovo. Místo, kde budeme hrát už mám vymyšleno, půjdu ho obhlídnout a pak už jen trochu scéna, trochu muzika a s chutí do toho a je hotovou. Prý zpolovic.

Obvolal jsem možné aktéry a zatím mě nikdo z kádru neodmítl, nové herečky si dávají zatím čas na rozmyšlenou. Několik lidí odešlo, zas sna přijdou jiní. Základní kádr zůstal. Což je důležité. Ono, čím déle ti lidé setrvají, tím větší cvik dostanou. Nakonec bylo tohle vidět v sobotu. Projevila se určitá zkušenost a praxe.

Amatérské divadlo musí dělat lidi, kteří ho opravdu dělat chtějí. Chtějí investovat čas, námahu, občas i své peníze do toho, že jednou dvakrát, někdy třikrát do roka si zahrají, riskují, že na ně přijde poměrně málo diváku, třeba na reprízu. Divadlo stojí dnes peníze. Buď soubor někdo podpoří penězi, jako nás podporuje pan Hanausek, nebo nabídne zdarma prostor.

Souborů je hodně, prostoru a peněz ze strany mecenášů už méně. Leč jsou a je dobře že jsou. Lidé jako jsou členové souboru, kteří si většinou hledají nové místo a nové možnosti v životě. Divadlo je pro ně prostředkem k sebevyjádření, sebepotvrzení i sebedůvěry. Učí se postupně vystupovat, mluvit, chovat v různých situacích na veřejnosti.

Nedělám terapii divadlem, ale používám mnohé terapeutické techniky, které se kryjí, jak jsem časem zjistil s různými režijními technikami a postupy. Hodně se učím, hodně přemýšlím hodně musím tvořit a tím, jak věřím, udržuji mozek v kondici. Asi tolik netrvám na detailu, ale na celkovém vyznění. Chápu perfekcionisty z divadelního prostředí, ale mne osobně jde o celkové sdělení.

Navíc mne baví pracovat s omezenými prostředky, protože to vytváří prostor pro mou osobní fantasii. Plus pro práci s textem. Když si píši své hry, skeče, vždy si představuji jak bude znít ten text v prostoru, v situaci, kterou mám na mysli. Ano je příjemné mít osvětlovače, který umí naladit scénu, ale teď se chci pokusit s minimem, dosáhnout maxima. Svého maxima.

V relativně prázdném prostoru, s minimem techniky dosáhnout toho, aby se divák věnoval smyslu textu, smyslu děje. Něco, jako když Sanové, nebo jiné takzvané primitivní národy, tančí a zpívají při měsíci, nebo v zapadajícím slunci. Když jsem si psal dnes ten skeč, viděl jsem, jak se hraje při svíčkách. Svíčky osvětlují jeviště, kde jen náznak postele a stolu s jednou židlí k tomu dva herci.

Měl jsem při té představě stejný pocit, když o zkoušce v sobotu jsem zažil jak fagotista hrající „Yesterday” vyšel na kraj jeviště a hrál samotnou melodii písně bez doprovodného zpěvu. Měl jsem slzy na krajíčku a mráz mi šel po zádech. I v sobotu při představení jsem prožíval něco podobného, když k tomu fagotu zpívala má dcera. Čistě a z hloubi duše.

Divadlo a muzika má tuhle sílu. Sílu vyvolávat prostými prostředky, emoce, které objevíme v sobě jen při takových příležitostech. Mám radost, že mám stále nápady, chuť riskovat a touhu hledat. I přesto, že jsem objevil tuhle možnost až vlastně hodně po dosažení šedesáti let. Jak je vidět, nikdy není pozdě. Jo jo.

Autor: Jan Jílek | čtvrtek 16.3.2017 0:39 | karma článku: 14.39 | přečteno: 403x

Další články blogera

Jan Jílek

Uzený, nejlepší je studený

Konečně jsem dostal pořádný dárek k svátku. Kus domácího uzeného. Žádné intelektuální nabídky, jako jsou reprodukce, nebo knihy. Takové věc si kupuji sám, protože dárky tohoto druhu kupují lidé, kteří přesně vědí, co se líbí jim.

25.6.2017 v 17:37 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 362 | Diskuse

Jan Jílek

Sladké je žít

Premiéra dopadla dobře. Bylo plno a bavili jsme se dobře. Jak už to bývá, zkoušky byly hektické, občas bych zabil scénografku, když ne scénografku, tak herce.

25.6.2017 v 7:23 | Karma článku: 8.10 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jan Jílek

Čtu opravdu, co čtu?

Včera. Divadelní zkouška v malém, příjemném sálu a nakonec zajímavá diskuse, která strhla všechny účastníky. Hrajeme dnes.

24.6.2017 v 3:05 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 397 | Diskuse

Jan Jílek

Nic nečekám nic neslibuji

Diskutovali jsme se Zuzanou v neděli na téma „chtít a očekávat.” Vlastně jsme se bavili o jednom mém textu, který bude prezentovat Tomáš Karger v sobotu na představení.

22.6.2017 v 12:36 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 360 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jana Aulehlová

Sprej na odrosty – šediny

mně srazil v daný moment sebevědomí na nulu. Připadala jsem si jak spodina společnosti. Jsem snad jediná komu se toto stalo?

27.6.2017 v 10:59 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 499 | Diskuse

Dana Adámková

Přítel v hnoji

Mobily, tablety, notebooky, všechny je miluju. Hračičky. Možná, kdyby zůstaly telefony v původní velikosti, neztratili bychom je tak lehce.

27.6.2017 v 10:42 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 272 | Diskuse

Pavel Skramlík

Oliver Stone se nechal koupit Putinem a Rusy kvůli světovému míru

Určitě mnoho lidí této země sledovalo čtyřdílný televizní dokument „Svět podle Putina“, který natočil americký režisér Oliver Stone, ověnčený třemi Oscary. Velmi zajímavé! Skvělé dílo! Také však smutné...

27.6.2017 v 8:30 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 440 | Diskuse

Jiří Havlíček

Příběh o tom, jak se nakupování na internetu stalo ALL-IN-ONE zážitkem

Je to úžasné, když si při zakoupení zboží na internetu, koupíte nejen zboží, ale i nevšední zážitky při doručování vámi zakoupené věci, které vám dopravní společnosti poskytují zcela zdarma v ceně dopravy.

27.6.2017 v 7:31 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 441 | Diskuse

Iva Marková

Povodeň dvacetiletá

7. července to bude dvacet let ode dne, kdy náš kraj u Tiché Orlice zažil povodeň, jakou do té doby nikdo neviděl. Tehdy byl zatopen i dům mých rodičů, a tehdy také vzniklo těchto pár poznámek:

26.6.2017 v 21:01 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 259 | Diskuse
VIP
Počet článků 781 Celková karma 15.83 Průměrná čtenost 719

Terapeut, spisovatel, cestovatel, snílek Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.