Dalších deset vteřin slávy
Jasně, že je dobré, když rodiče před dětmi nekouří, nelijí do sebe chlast a nefetují. Třeba trávu. Jestli chci aby moje děti, nebo vnuci nekouřili, tak nejlepší je osobní příklad. Dost těžko se káží výhody abstinence, když má matka v koutku úst cigáro (málem jsem napsal v tlamě) a v ruce panáka, případně si balí jointa. A že takových matek znám. Inu emancipace se nezastavuje nikde a před ničím.
Pochopitelně, co děti u rodičů vidí, to mají za normu. Pokud tatík během týdne přijde dvakrát za sebou zlámaný jak hůl a matka ji má jak z praku. Pak se nelze divit, že dítě považuje za normální přijít domu a mít ji jak vidle. Některým dětem se to hnusí, pravda, ale většinou ne, navíc daleko snadněji podlehnou nabádání vrstevníků.
No nebudu tady dělat osvětu. Beztak většina lidí si myslí, že jich se to netýká a co by dělal stát bez těch peněz za ten chlast, kouření. Jasně, že by chtěl zdanit i drogy. To se mi líbí, jak se všichni začnou ohánět tím „obecným dobrem.” Já si myslím, že stát potřebuje minimum peněz a čím méně dobra produkuje, tím lépe se občané mají.
Socani, sluníčkáři, zelení neomarxisté si to sice nemyslí, ale ti z mého hlediska nejsou pro mé duševní zdraví zajímaví. Bolševik měl „ vzácnou” schopnost zkurvit, co se zkurvit dalo. Jak se zdá, ti výše jmenovaní jdou v jeho stopách. Všechno zakázat, všechno změnit k lepšímu, tedy lepšímu podle jejich představ, výsledek je vždy značně odlišný.
Že nejsem pro zákazy? Nejsem. Zatím všechny zákazy, nadměrné kontroly vždy vedou jen k tomu, že se víc pije, víc fetuje a víc kouří. Lidé, kteří nikdy nepili alkohol, za americké prohibice začali pít alkohol, podporovat organizovaný zločin, neb je měli pašeráky alkoholu, za hrdiny, co chrání jejich svobodu.
Není žádná debata o tom, že pravidla jsou nutná. Ale pravidla, nikoliv totalitní teror, kterým svážu celou společnost do toho, že co není dovolené, je zakázané. V normální demokratické společnosti, co není zakázané, je dovolené. Můžeme diskutovat o výhodách abstinence od alkoholu, drog, nikotinu, hazardní hry, ale jen diskutovat.
A dokonce se můžeme dobrat toho, že lidé kolem nás zjistí, na našem příkladu, že být abstinent, je celkem výhodná životní situace. Jistěže jsou lidé, kteří ovládají nejrůznější racionalizace, díky nimž si dokáží odůvodnit, že chlast=slast a fetování rozvoji myšlení nezabrání. Také jich znám docela dost.
Ty vyslechnu, řeknu jim: „Máš právo se mýlit a v omylu setrvat, nakonec, jen ty sám poneseš důsledky svých omylů.” A žiji si dál podle svého. Ano občas mají pravdu, když řeknou: „No umřeš zdravej.” Zdravý třeba úplně ne, ale rozhodně chodím k doktorovi, mnohem méně, než většina mých vrstevníků. Jen díky tomu, že nekouřím, nepiji alkohol, nefetuji a nehraji hazardní hry.
Méně zatěžuji organismus a zřejmě se pomaleji opotřebovává. Tenhle výsledek mi za tu abstinenci stojí. Radostí díky tomu, jak se mi zdá užiji více. Nikdo nevíme, co nás potká, to je fakt, ale mnohé, a tomu bez váhání věřím, máme až do toho konce života ve svých rukou.
Nerad za sebe nechávám rozhodovat okolnosti. Okolnosti způsobené nějakým nevýhodným způsobem života. Ale jak říkám, každý má právo si vybrat své potíže, které chce snášet. Ať se jedná o ženy, muže, nebo drogy. Jo jo.
PS: Slečna redaktorka vypadá stále luxusně a ptala se chytře.
Jan Jílek
My pony, rifle and me
Vždy, jak se napiji vody ze sklenice s citronem, uvědomím si, jak zhnuseně mi chutná voda samotná, když v těch vedrech na mě pořád povykují, „musíš pít, pít hodně v těch vedrech!”
Jan Jílek
Sladké je žít
Užívám si v poslední době nemocnic. Mám se tak skvěle, že mít se lépe, snad to ani nevydržím. Po operaci v únoru vše vypadalo nadějně, leč pak se tněco mírně zadrhlo, neboť nastala lokální recidiva nádoru.
Jan Jílek
Zbytečný pocit viny
Čas od času se na mne obrátí zoufalá matka, která má povedenou dceru, či syna. Feťačky, alkoholiky, gamblery. Ptají se jestli udělaly dobře, že svou ratolest vypakovaly z baráku.
Jan Jílek
Ukázka z rozepsané knihy "...a řekla jen.."
Tenhle příběh se nikdy nestal. Jen město Děčín a bývalá kavárna Grand jsou skutečné. Jakákoliv podobnost je čistě náhodná.
Jan Jílek
Nikdo nic za nikoho neodžije
Poslouchám, jak déšť bubnuje na okna a raduji se. Mohlo by pršet celou noc, celý den, celou noc a celý den. Ano vím, že někteří by plakali nad zkaženým víkendem, leč...
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Prodej velkého stavebního pozemku na horách
Sobkovice, okres Ústí nad Orlicí
2 337 761 Kč
- Počet článků 1219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 718x